O minulosti a budoucnosti. Slovenské firmy děsí generace Z, raději zaměstnají starší uchazeče

Výběr z tisku   14:00
Téma tzv. Benešových dekretů, které vedly v tehdejším Československu po druhé světové válce mimo jiné ke konfiskaci majetku Němců a Maďarů, se zdálo být už jen kapitolou v učebnicích dějepisu, na Slovensku se teď ale znovu vrací do politické debaty. Otevřela ho nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko (PS).

Bývalý předseda Nejvyššího soudu či ministr spravedlnosti Štefan Harabin při příchodu do volebního štábu během prvního kola přímé volby nového slovenského prezidenta (24. března 2024) | foto: ČTK

Slibuje si od toho vyšší podporu voličů z jižního Slovenska, kteří jsou mnohdy maďarské národnosti. Právě pro část z nich znamenaly poválečné dekrety křivdu, kterou nedokázali překonat. Zároveň mají pocit, že jsou v zemi občany druhé kategorie a že se většina z dosavadních slovenských vlád o ně nezajímala. Předseda PS Michal Šimečka během návštěvy Komárna vyzval tu současnou, aby učinila gesta dobré vůle: třeba aby uznala, že československé poválečné orgány porušily vůči maďarské komunitě humanitární zásady.

Stručná zpráva o stavu slov v roce 2025

Před otevíráním této otázky ale varuje například předseda koaliční Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, který je z toho podle webu Teraz.sk zděšený. Podle něj chce Progresivní Slovensko vyvolat napětí mezi Slovenskem a Maďarskem. Ministr zahraničí Juraj Blanár to celé vnímá jako narušování poválečného uspořádání, což je prý absolutně nepřijatelné. A podobně se k tomu postavilo také opoziční Křesťanskodemokratické hnutí, považující kroky PS za „levné otvírání starých historických ran“ a za „slepou uličku“.

Slovenské firmy mají z generace Z noční můry. Spásu vidí v padesátnících, píše ekonomický portál Trend.sk. Upozorňuje na to, že generace Husákových dětí byla vždy vděčná za práci. Zvykla si, že je nejdřív zapotřebí dokázat svůj přínos a až následně požádat o zvýšení platu. To ale u „zoomerů“ neplatí. Přitom generace Z by měla v roce 2030 tvořit 30 procent evropské pracovní síly.

Proto prý dávají slovenské podniky přednost uchazečům ve věku 55+, kteří sice očekávají pomalejší kariérní růst, ale stačí jim nižší mzdy. Zároveň jsou z pohledu zaměstnavatelů stabilnější, vytrvalejší, jejich zaměstnávání slibuje firmám vyšší finanční návratnost. Hlavně ale mají starší zaměstnanci pracovní návyky, ze zaměstnání tak často neodcházejí, ani když jsou nespokojení – jednoduše proto, že se obávají, že jinou práci neseženou.

Generace Z vyniká hlavně vysokou digitální zdatností a schopností rychlé komunikace i tím, že třeba práci z domova vnímají na rozdíl od starší generace jako samozřejmost. Poptávka po kvalifikovaných lidech je přitom na Slovensku velká, nedokáže ji pokrýt ani přísun pracovní síly ze zahraničí. Proto platí, že rozumět mladým podřízeným je výhodou. Firmy, které jim dokážou vytvořit vhodné podmínky, můžou zvýšit jejich výkonnost.

„Elon Musk odhalil cestu Harabina do Moskvy, musel vysvětlovat ruskou stopu“. Tak nazval jeden ze svých článků slovenský deník SME. Štefan Harabin, někdejší kandidát na hlavu státu, je tak řečeno stálicí politické scény. V minulosti byl nejen ministrem spravedlnosti za Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko, ale později také předsedou Nejvyššího soudu SR. Celkem dvakrát kandidoval na prezidenta a skončil vždy na třetím místě.

Porod, kam se podíváš. Dětí přitom kupodivu nepřibývá

V médiích pravidelně poutá pozornost svými šokujícími vyjádřeními: poté, co byl českým prezidentem zvolen Petr Pavel, Harabin to okomentoval slovy, že nová hlava státu promění Česko ve vojenskou diktaturu. Harabin je známý také svým příklonem k Rusku a schvalováním ruské invaze na Ukrajinu, o vládě v Kyjevě také běžně hovoří jako o „banderovcích“. Velmi aktivní je Harabin na sociálních sítích. Deník SME si proto posvítil na jeho účet na síti X. Její majitel Elon Musk před nějakou dobou zvýšil úsilí v boji proti tzv. trollím farmám a zavedl mechanismus, který umožňuje sledovat původce účtu.

Díky tomu se reportérům SME podařilo zjistit, že Harabinův profil může být spravovaný z Ruska, resp. že uživatel se přihlašuje přes aplikaci X pro ruský trh. Na příslušný dotaz redakce se to Harabin snažil vysvětlit svou listopadovou účastí na moskevské konferenci, kde se přihlásil na wi-fi síť. Platforma X je přitom v Rusku od roku 2022 zakázaná, proto jediný způsob, jakým se dá používat dál, je přihlášení přes VPN službu. Nový nástroj na X tak dovoluje uživatelům zjistit, zda sledují skutečného člověk, nebo falešný účet. V případě Harabina platí, že je skutečný až moc. Hlavně je ale schopný udělat cokoli, aby si zajistil třeba i špetku pozornosti. Takže až se někde třeba dočtete, že Harabin plánuje zažalovat Elona Muska, protože pomohl odhalit jeho pobyt v Rusku, už bude jasné, co za tím je.

Vstoupit do diskuse (5 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.