Proti některým typům zhoubných nádorů se už vakcíny běžně používají. Cílí na viry, které nádorové bujení vyvolávají. Do této kategorie očkovacích látek patří už čtyřicet let vakcína proti viru žloutenky typu B, který stojí v pozadí některých nádorů jater. Od roku 2006 je dostupná očkovací látka proti lidským papilomavirům, které vyvolávají rakovinu děložního hrdla.
Většina zhoubných nádorů ale nevzniká v důsledku virové nákazy, mnohem častěji spouští nádorové bujení defekt dědičné informace. Ten se může zrodit v důsledku nešťastné náhody v kterékoli buňce lidského těla. Některé genetické defekty se ukrývají už ve vajíčku nebo spermii, dítě je dědí od rodičů a poškozený gen pak nesou všechny buňky jeho těla. Tak vznikají nádorová onemocnění, jež se v některých rodinách předávají z generace na generaci, jako třeba tzv. Lynchův syndrom, při kterém jsou poškozeny geny zajišťující opravu narušených úseků dvojité šroubovice DNA. Lidé, kteří zdědí tuto dispozici, čelí zvýšenému riziku rakoviny tlustého střeva a dalších typů zhoubných nádorů. Podobně zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků narušení genů BRCA1 nebo BRCA2.
