Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik, řekl dnes novinářům ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého Radek Zbořil.
Pomocí virtuální reality vědci zkoumají lidské chování |
Odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra se vytváří při opakovaném použití a podle Zbořila není podmíněna genetickými změnami, což je velmi důležité. Obranný mechanismus bakterií tak lze poměrně snadno porazit pomocí některých přírodních látek. Objev olomouckých vědců v lednu zveřejnil na titulní straně prestižní časopis Nature Nanotechnology.
Bakterie se nanostříbru brání pomocí speciálního proteinu flagelinu, který z okolních nanočástic vytvoří shluky. Antibakteriální vlastnosti nanostříbra jsou pak výrazně nižší. „Rezistenci lze poměrně snadno překonat přidáním látek, které potlačují tvorbu a uvolňování flagelinu. Ty jsou obsaženy například v extraktu z granátového jablka. Pokud se takový extrakt aplikuje společně s nanočásticemi stříbra, bakterie netvoří flagelin, čímž ztratí odolnost vůči účinkům nanočástic stříbra,“ uvedl vědec Libor Kvítek.
  |
Podle děkana lékařské fakulty Univerzity Palackého a přednosty Ústavu mikrobiologie Milana Koláře může objev olomouckých vědců usnadnit stále těžší boj lékařů s bakteriálními infekcemi, na které přestávají zabírat antibiotika. „Rezistence bakterií je už natolik výrazná, že nám často zbývají k dispozici jedno či dvě antibiotika, která můžeme aplikovat, přitom to ale nemusí být nejvhodnější typy antibiotik,“ uvedl Kolář.
Bakterie se podle něj umí adaptovat na nové podmínky a právě nanostříbro by mohlo být účinnou zbraní. Nanočástice stříbra se nyní aplikují například na kanyly či katetry, aby tam zahubily bakterie, a důležitou roli hrají i při léčbě popálenin. V budoucnu by nanostříbro mohlo v nízkých koncentracích, které nepoškodí lidský organismus, zlepšit vlastnosti klasických antibiotik. „Má schopnost jako mávnutím kouzelného proutku obnovit účinnost antibiotik,“ řekl Kolář.
Výzkum se ubírá i tímto směrem. „Nízké koncentrace nanostříbra mohou obnovit účinek antibiotik, vůči kterým si bakterie vytvořily rezistenci,“ uvedl Zbořil. Podle něj jsou nanočástice stříbra v době globální antibiotické krize velkou nadějí pro lidstvo.
Olomoučtí vědci zároveň vyvinuli technologii chráněnou evropským i americkým patentem, která dovoluje ukotvit nanočástice stříbra silnou chemickou vazbou na různých materiálech včetně plastů, kovů či textilií. „Taková antimikrobiální úprava povrchů brání tvorbě bakteriálních filmů a o její využití už projevila zájem řada firem v Evropě,“ dodal Zbořil.
