Kamery po celé Moskvě, napojené na systém rozpoznávání obličejů. Speciální scannery, které na letištní kontrole stáhnou kompletní obsah vašeho mobilního telefonu. Automatizované systémy, jež dnem i nocí prohledávají sociální sítě a pátrají po postech či komentářích vyjadřujících nesouhlas s Kremlem.
Osmiletý trest vězení za „diskreditaci ruské armády“ pro 76letou důchodkyni z Novosibirsku, která publikovala fotografii rozbombardovaného domu svého bratra na Ukrajině. Státem prosazovaný messenger Max, jenž má v podmínkách použití, že bude poskytovat informace ruské tajné službě a který může kontrolovat, jaké aplikace máte nainstalované v telefonu.
To všechno jsou skutečné případy ze současné ruské reality, proto se ujal termín digitální gulag. Investigativní novinář Andrej Zacharov, který mimo jiné napsal knihu o ruských hackerech, ale tvrdí, že tohle není dystopie typu románu George Orwella 1984, ale spíše kyberpunková dystopie podle vzoru slavného filmu Blade Runner či série Matrix. Což ale neznamená, že by byla méně nebezpečná. Tuto realitu popisuje Zacharov v nově vydané knize Ruský kyberpunk. Jak Kreml a oligarchové budují digitální gulag a proč se jim to nepovede.
Novinář musel koupit čistý harddisk a prodavač ze stánku mu nahrál databázi všech obyvatel Moskvy i databázi dopravní policie, kde byly mobilní telefony všech majitelů aut.
