Gočárovým vrstevníkem byl další žák Jana Kotěry z uměleckoprůmyslové školy v Praze Otakar Novotný. I s jeho jménem se pojí významné výročí, od jeho narození letos uplynulo 145 let. A také Novotný prošel složitým vývojem od secese až po avantgardní funkcionalismus. My ale použijeme stejnou metodu jako minule v případě jeho spolužáka: nebudeme si připomínat jen notoricky známá architektova díla, nýbrž poukážeme na ta, jež nejsou tak „provařená“, ale současně dobře dokumentují jednotlivé stylové etapy.
Dvě jubilea Josefa Gočára. Poznáte i méně známé stavby slavného architekta? |
Secesní začátky Otakara Novotného jsou spojeny především s projekty řady rodinných domů. Vedle známé Ottovy vily na Zbraslavi k nim patří i vila dr. Fialy z let 1903–1904 v ulici Pětidomí v Praze-Bubenči, jež však byla později přestavěna k nepoznání: zmizely štíty, secesní štuky, drobné ozdoby, okna dostala jiný formát… Prostě tu vznikl zcela jiný dům, proto mi kdysi dalo velkou práci ho podle starých fotografií vystopovat; nakonec se mi to podařilo jen díky několika detailům. Nyní pozoruji, jak se současný majitel snaží vrátit stavbě původní vzhled, což se mu docela daří, takže mu držme palce.
Předválečná moderna
V Novotného tvorbě je zásadní jeho modernistická etapa z let 1908–1912, do které se architekt pustil po návratu z cesty do Nizozemska. Vzniklo tehdy několik staveb z neomítaného zdiva, které skutečně velmi připomínají tehdejší nizozemskou tvorbu. Vedle těch známých, jako jsou sokolovny v Rakovníku a Holicích nebo Štencův dům v Praze, vznikly i rodinné domy v Rakovníku, Benešově nebo Praze-Vyšehradě. Ten poslední, postavený v letech 1912–1913 na pozemku mezi Libušinou ulicí a Rašínovým nábřežím, patřil dr. Sequensovi.
Průčelí tohoto domu je z bílých lícovek a autor si tu hezky pohrál s různými cihelnými vazbami. V sousedství ve stejné době vznikl jednak slavný Chocholův kubistický dům a také Králíčkova vila ve stylu tzv. klasicizující secese, ale i s kubistickými detaily. Tyto tři stavby, propojené nízkými křídly, tak reprezentují tři paralelní směry naší architektury těsně před první světovou válkou.
V linii secesních křivek. V Hradci Králové najdeme mnoho nenápadných, ale pozoruhodných budov |
Otakar Novotný si samozřejmě také nenechal ujít příležitost zkusit projektovat v jehlancových formách. Vzniklo několik soutěžních návrhů staveb a design kubistického nábytku, těsně po válce pak v tomto stylu navrhl i známé družstevní domy na Starém Městě v Praze a také ve Znojmě. My se ale dnes seznámíme s jeho další realizací – a tou je instalace výstavy Skupiny výtvarných umělců na expozici německého Werkbundu v Kolíně nad Rýnem, která se konala v roce 1914.
Byla to tehdy vzácná příležitost vystavit kubistické obrazy, sochy, design a architektonické návrhy mimo naše území. A i když se kubismus v architektuře českým umělcům prosadit nepodařilo, jistý vliv výstava v Německu zřejmě měla, jak je patrné na poválečné tvorbě některých tamních expresionistů. Kupříkladu výprava slavného hororu Roberta Wieneho Kabinet doktora Caligariho z roku 1919 nápadně připomíná kreace českých architektů…
Československé pavilony
Ale pojďme dál. Poválečný styl art deco v Novotného tvorbě skvěle dokumentuje jeho dům v Kamenické ulici v Praze-Holešovicích s válcovitými motivy na průčelí. Geometrická dekorace v barvách trikolory však zdobila i jeho dnes už zapomenutý – a bohužel také neexistující – dům továrny Orion při Korunní ulici na pražských Královských Vinohradech, postavený v letech 1922–1924, tak si ho alespoň prohlédněme na dobové fotografii.
Otakar Novotný tvořil rovněž i ve stylu moderního klasicismu; ten v architektově spektru reprezentují jeho slavný československý pavilon na benátském bienále, palác Steinských v Hradci Králové nebo také spořitelna v rodném Benešově. Ale nejen to: ve stejném slohu vznikl i ne tak známý náchodský dům bratří Bartoňů z Dobenína z let 1928–1931, zdobený reliéfy Karla Dvořáka. Interiéry této nevšední stavby se ve velké míře zachovaly, dnes tu sídlí knihovna.
V srdci českého Autoklubu. Méně známá historická budova skrývá nejedno překvapení |
A nakonec také Otakar Novotný, teď už profesor na umprumu a předseda Spolku výtvarných umělců Mánes, dospěl po všech těch stylových peripetiích k funkcionalismu. Jeho mistrovským dílem je pražská budova Mánesa, která vlastně tvoří most mezi Masarykovým nábřežím a Slovanským ostrovem, neměli bychom ale zapomínat ani na jeho další pozdní díla. Z nerealizovaných vyniká návrh československého pavilonu na Světové výstavě v Paříži 1937, vilka malíře Václava Špály na Ořechovce (zde ovšem s průčelím z jeho tak oblíbeného režného zdiva) nebo dům Karla Nováka na pražské Rokosce v katastru Libně z roku 1928, jehož prostý bílý kvádr září v zeleni romantické zahrady.
Otakar Novotný zemřel v roce 1959 a je pohřben na Vinohradském hřbitově.
