Nad parkovištěm se vypíná monumentální krumlovský zámek. Pod vysokým klenutým mostem mezi nádvořími se hrnou davy cizinců, v zámeckém příkopu se ve stínu líně povalují medvědi a nádvoří hradu se hemží skupinkami většinou dospělých a hezkého záběru chtivých návštěvníků. Všechny výklenky, terásky či okna s výhledem na městečko dole se stávají malými bitevními poli. Český Krumlov je nádherný, ale náročný. Rozhodně pro ty, kdo davům příliš neholdují.
Stačí se ale odklonit od špalírů pospíchajících za průvodcem a mimo hlavní ulice vládne až ospalý klid. Stejně jako v místních muzeích a galeriích. Jedna unikátní se veřejnosti otevřela už na začátku prázdnin v prostorách Mincovny na druhém nádvoří krumlovského zámku.
Doopravdy v pohádce
Vstoupit do dveří Paláce ilustrace mohou nejen zarytí milovníci výtvarného umění. Na své si tu přijdou i vyznavači architektury či designu, knihomolové, děti, hračičkové a všichni, kdo se potřebují na chvíli zastavit a nadechnout. Mottem unikátní sbírky ilustrací nakladatelství Bohem Press je trefné Jako v pohádce, jenže doopravdy. V prostorách se snoubí minimalismus s dětskou hravostí a barokní zdobností, kde se snadno návštěvník nechá unést do světů za obrazy.
Za architektonickým a výstavním řešením prostor stojí architekti Monika Matějková a Ondřej Čech z O+M studia, kterým se ve spolupráci s truhlárnou TRUST-ts povedlo už jen z vybavení galerie udělat výstavní kusy, které ale nijak nezastiňují exponáty. Naopak se s nimi propojují v mnohotvárný celek. „Architekty jsme si vybrali díky jejich výjimečné instalaci Zrzavého výstavy v galerii Osmička. Hledali jsme způsob, jak svoji sbírku prezentovat v barokních sálech a zároveň vytvořit chytrý, modulární systém umožňující obměny expozic i přesuny. Tak vznikl náš vlastní systém PALACE – jednoduchý, ale i dekorativní, který lze přenést kamkoli,“ říká ředitel a kurátor Paláce ilustrace Ivo Janoušek. Výstavní sály jsou ve stejném duchu vybaveny modulárním sedacím nábytkem a starší návštěvníci ocení kromě zastoupení současného českého designu možnost v klidu nasávat z jeho sedáků atmosféru, pro děti se stává interaktivním prvkem, kde je vše dovoleno.
Ocenění v angažovanosti
Výstavu tvoří ilustrace z knih pro děti vydaných nakladatelstvím Bohem Press a posbíraných Otakarem Božejovským od 70. let minulého století. Hned u vchodu vítá návštěvníky sám nakladatel v životní velikosti z velkoformátové obrazovky a vpouští je do výstavních prostor, laděných do sytých barev. Výstavní panely tvoří bludiště a zákoutí, která vybízejí tu usednout, otevřít si některou z ilustrovaných knih a chvíli jen tak být.
Visí tu díla slavných ilustrátorů i méně známých uznávaných umělců: Dušan Kállay, Józef Wilkoń, Stasys Eidrigevičius, Jan Lenica, David McKee či Gianni de Conno; z českých umělců tu najdeme například Květu Pacovskou, Štěpána Zavřela, Jindru Čapka nebo Vlastu Baránkovou. Aktuální výstava obsáhla 130 ilustrací od 25 autorů z 15 zemí Evropy, Otakar Božejovský jich ovšem nasbíral přes 750 od 33 autorů z celého světa a jeho kolekce patří k největším a nejvýznamnějším sbírkám dětské knižní ilustrace v Evropě. Spatřit ji už mohli i návštěvníci předních světových galerií, včetně Metropolitan Museum of Art v New Yorku, Centre Pompidou v Paříži a Museo de Arte Contemporáneo v Madridu. Sbírka na osobní pozvání samotné císařovny putovala i po japonských muzeích. A teď je k vidění v Krumlově.
Nakladatelství Bohem Press založil v roce 1973 v Curychu Otakar Božejovský spolu s dalším exulantem, Štěpánem Zavřelem. Zavřel byl už tehdy uznávaným ilustrátorem a v nakladatelství zastával pozici uměleckého ředitele, Božejovský se ujal funkce nakladatele a výkonného ředitele. Chtěli vydávat knihy v nejvyšší možné kvalitě a úspěšně je prosadit na světovém trhu. Postupně vydávali až dvanáct novinek ročně, jméno si vybudovali výjimečnou literární, výtvarnou i technickou kvalitou, která jim vynesla řadu ocenění. Nakladatelství jich získalo celkem 42, knihy byly přeloženy do 67 jazyků včetně těch méně známých, afrických či malých ostrovních kultur, a vycházely v milionových nákladech.
Nakladatelství se navíc od svých počátků lišilo od obvyklé produkce pro děti i společenskou angažovaností. Už v sedmdesátých letech v něm vyšly knihy s dnes tolik aktuální ekologickou tematikou (Jakob a Liza, Marta Kočí, 1973; Poslední strom, Štěpán Zavřel, 1977), v osmdesátých letech se nakladatelé nevyhýbali ani problematice drog (Mio, co je to trip?, Regine Schindlerová – Sita Juckerová, 1984).
Božejovský se Zavřelem se také stali iniciátory mezinárodních výstav ilustrací dětských knih v prestižních muzeích. Zasadili se o vznik dnes již tradiční mezinárodní výstavy ilustrací v italském Sarmede, bydlišti Štěpána Zavřela, kde dnes najdeme i jeho muzeum. Koná se tam už od roku 1983 a každoročně ji během dvou měsíců navštíví neuvěřitelných 50 až 60 tisíc návštěvníků. Zavřel nečekaně zemřel v roce 1999, takže vedení nakladatelství přešlo na Božejovského a jeho manželku. Mimochodem, Otakar Božejovský se také jako jediný Čech stal nositelem prestižního italského ocenění Zlatý benátský lev za kulturní zásluhy (1988). Letos mu ministr zahraničních věcí Jan Lipavský udělil také Cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.
Zbytečné spory
Navzdory tomuto ocenění ale Božejovský s Českem v posledních letech nemá pouze pozitivní zkušenosti. Původně totiž jeho unikátní sbírku odkoupilo město Český Krumlov za znalcem doporučenou cenu milion eur. Nákup byl však po změně ve vedení města právně napaden a předán k vyšetřování policii kvůli údajně přemrštěné ceně, dokonce se mluvilo o tom, že mezi exempláři jsou i falzifikáty. Ve sbírce jsou totiž i cenné prvotiny dnes slavných jmen, kterým bylo nakladatelství vždy otevřené, včetně například Petra Síse. Policie sice úmyslný trestný čin nezjistila a případ odložila, ale celá situace nakonec vyústila v rozvázání smlouvy s městem. Svou sbírku nakonec Božejovský prodal jednomu ze sponzorů, který se v čase vyšetřování angažoval v záchraně projektu v Českém Krumlově. Svou totožnost však neodhalil. Výstava se následně přestěhovala z městských prostor bývalého kláštera do Mincovny, vlastněné státem, a otevřela se veřejnosti coby Palác ilustrace.
OBRAZEM: Adolf Born by se dožil 95 let. Připomeňte si s námi jeho ilustrace a kresby |
Ten se kromě samotných výstav zaměří i na vzdělávací aktivity pro děti, rodiče, pedagogy i odbornou veřejnost. „Naším cílem bylo vytvořit místo, které bude stejně krásné a inspirativní jako samotné knihy, z nichž ilustrace pocházejí. Chceme, aby byl Palác ilustrace otevřeným prostorem pro všechny, kdo chtějí poznat dětskou knihu jako vysoké umění. Sbírku, o kterou máme tu čest pečovat, již chápeme zároveň jako jakousi encyklopedii evropské dětské knihy posledních 50 let,“ říká ředitel galerie Janoušek.
Další plány
K Paláci ilustrace patří také knihovna Bohem Press, která návštěvníkům postupně nabídne kompletní knižní produkci vydavatelství. V budoucnu se tu budou pořádat mezinárodní workshopy pro profesionální ilustrátory nebo tu najdou zázemí hostující výstavy evropských i tuzemských autorů, nicméně první rok provozu galerie bude patřit výhradně stávající sbírce.
„Přál jsem si, aby sbírka nebyla uzavřena v depozitáři, ale aby zůstala živá a přístupná veřejnosti. Věřím, že Palác ilustrace pomůže ukázat dětskou knižní ilustraci jako nadčasový druh umění, který dokáže oslovit všechny generace,“ dodává Otakar Božejovský, který zůstal se sbírkou ve spojení coby umělecký ředitel Paláce ilustrace. Děti do 15 let tu mají vstup zdarma, projekt tak chce nejmladší generaci usnadnit přístup k výtvarnému umění.
