V září si připomeneme šedesáté výročí úmrtí významného českého architekta a mimořádně skromného umělce Otta Rothmayera (1892–1966). Byl to žák slovinského projektanta Jožeho Plečnika, který – jak dobře víme – dal novou podobu mnoha partiím Pražského hradu v éře prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. A Plečnik si vybral jako asistenta na hradních zakázkách i pracích pro letní sídlo prezidenta v Lánech právě svého věrného studenta z uměleckoprůmyslové školy.
Otto Rothmayer.
Zprvu měl Rothmayer za úkol dohlížet na precizní provádění hradních úprav svého profesora na I., III. a IV. nádvoří, zahradách Rajské, Na Valech, Na Baště, dále na budování Masarykovy vyhlídky na hraně horního Jeleního příkopu a pak samozřejmě i v hradních interiérech, kde dle Slovincova návrhu vznikla vznosná Sloupová síň a také byt pro prezidenta a jeho rodinu. Plečnik totiž již od roku 1921 pobýval v rodné Lublani a do Prahy jen příležitostně dojížděl, Rothmayer tak byl takovým jeho „styčným důstojníkem“.
Drobná práce
Od roku 1930 však mladý projektant získal i několik samostatných úkolů, jež ovšem provedl v plečnikovském duchu. Byla to například přestavba Tereziánského traktu Starého královského paláce, oprava Klárovy vily na Opyši nebo drobné úpravy v interiérech Nového paláce. S nástupem nového prezidenta Edvarda Beneše se stal hradním architektem Pavel Janák, ten ale nechal Rothmayera dále pracovat. Po válce tak Plečnikův žák projektuje rozlehlý sál v západním hradním křídle, který dnes nese jeho jméno, i prostor tzv. Karnaku pod ním (ten byl později zničen).
A drobným úkolem byly těsně po druhé světové válce také tři památníky padlým. Právě na ty se dnes podíváme podrobněji.
S touto tematikou měl Otto Rothmayer již zkušenosti ze svého mládí, kdy v rámci akce stavby monumentů obětem první světové války v českých obcích, podporovaných nově vzniklou republikou, navrhl – opět v plečnikovském stylu – památník padlým v Ondřejově u Prahy. Jedná se o nefigurativní pojetí: památník tvoří pyramida z kamenných kvádrů, do níž je vetknuta deska s nápisem Padli, aby ožila vlast a letopočty 1914 a 1918. Na tento působivý prvek mne kdysi upozornili místní s tím, že jde o dílo Plečnikovo. Možná že mu jej obec původně zadala, ale návrh je skutečně Rothmayerův, jak o tom ostatně svědčí jeho podpis na soklu.
Osudy památníků
Po druhé světové válce se tedy architekt k tématu vrátil a opět je ve svých projektech pro Hrad pojednal v intencích tvorby svého učitele: Plečnik ve dvacátých letech navrhl mimo jiné také pomník padlým lánským občanům před branou do zámecké obory.
Z rozpadlé továrny galerie či dětské centrum. Jak se proměňují industriální areály |
Nejvýraznějším hradním dílem Otta Rothmayera je sloup z kamenných kvádrů ze sliveneckého mramoru, situovaný na prudký svah dolního Jeleního příkopu nedaleko Stájového dvora a valu Prašného mostu. Sloup je zakončen pozlacenou kovovou špicí, v horní partii dříku je úzký otvor s věčným světlem v podobě obráceného zvonu z karmínového skla. Do kamenných kvádrů jsou pak vytesána jména 21 českých povstalců, které na konci války, dne 8. května 1945, zastřelili v Jelením příkopu němečtí vojáci.
Tento krásný prvek byl v roce 1990 v bídném stavu, celý porostlý vegetací, která poškodila jeho povrch, věčné světlo nesvítilo. Později byl restaurován a nechybí mu ani večerní distanční osvětlení.
Drobnou Rothmayerovou intervencí je i malá deska na průčelí středního křídla Nového paláce na II. nádvoří, věnovaná památce první oběti bojů na Hradě – dělníka hradní správy Jaroslava Vagnera. I zde najdeme charakteristické Plečnikovo, resp. Rothmayerovo písmo, podobně jako na symbolickém hrobě padlých vojáků Rudé armády, který se nachází u ohradní zdi Královské zahrady při ulici Mariánské hradby, nedaleko restaurace Lví dvůr.
Dnešní podoba památníku však neodpovídá původnímu stavu, který byl bez vědomí Hradu svévolně upraven ruskou ambasádou, kdy byla na pyramidion nalepena nová pamětní deska a orientace byla pootočena o 90 stupňů. V nejbližší době by tak měla být tomuto symbolickému hrobu vrácena původní podoba.
A příště se podrobněji podíváme na další Rothmayerovy práce.
