Pokusíme se o jakýsi návrat ke kořenům Jorgeho Bergoglia. Budeme sledovat zejména dvě důležité stopy latinskoamerické inspirace ve Františkově duchovním profilu a teologii: pojetí chudé a sloužící církve, církve blízké lidem, jak je vyjádřil v závěru 2. vatikánského koncilu pakt z katakomb a zformulovala teologie osvobození, a význam Amazonie jako širšího regionu pro „zelenou teologii“, akcentující propojení člověka a jeho životního prostředí.
Poslední rozhovor s Františkem. Před smrtí papeže jej natočil režisér Scorsese |
Druhý vatikánský koncil v letech 1962–1965 byl bezesporu klíčovou událostí dějin římskokatolické církve. Přinesl otevření se církve světu, zejména ve smyslu nového způsobu komunikace, založeného na otevřenosti namísto podezřívavé uzavřenosti. Pokusil se otevřít cesty k dialogu s ostatními křesťanskými církvemi, stejně jako s mimokřesťanskými náboženstvími, ale i světem vědy nebo médií. A v neposlední řadě projevil velkou citlivost k sociálním problémům současného světa.
