Veřejnou debatu ovládl hněv na Andreje Babiše, jenž prý hází vidle do celonárodní shody. Jde o trojnásobné nepochopení toho, co se kolem penzí děje.
Co je opravdu v penzijní reformě schválené vládou? Přinášíme kritiku i obhajobu všech klíčových změn |
Zaprvé ani prezident nechtěl, aby hnutí ANO přidalo své hlasy pod vládní návrh; zadruhé nic takového není potřeba; zatřetí je politický nonsens hledat globální konsensus dva měsíce před volbami. (Detailně jsme tyto argumenty formulovali tady a tady). Jestli se po dvou a půl letech vyjednávání začne reforma „vylepšovat“, hrozí, že nakonec neprojde nic.
Chystané změny nejsou žádnou revoluční změnou, která by jakkoli měnila principy zajištění se na stáří v této zemi. Jen mění parametry existujícího prvního pilíře. I nadále bude stát pracující danit daní jménem sociální pojištění. I nadále se z těchto peněz budou platit penze aktuálních seniorů.
I nadále bude toto přerozdělování subjektem libovůle parlamentu, jenž, když se mu zachce, bude moci s naším důchodem hýbat dle své nahodilé dvěstěhlavé moudrosti.
Zároveň jde ale teprve o druhý pokus, jak odvrátit finanční armagedon někdy kolem roku 2050. A o první pokus, který má – paradoxně díky své nízké ambicióznosti – šanci přežít další volební období. A bezpochyby půjde o největší a vlastně jediný odkaz, jenž za sebou kabinet Petra Fialy zanechá.
