Planetku 2024 PT5 poprvé zaregistroval automatický systém k prohledávání oblohy ATLAS. Stalo se to letos 7. srpna. Jen o den později se těleso přiblížilo k Zemi na poměrně těsných 568 500 kilometrů. Vzbudilo tak zájem astronomů, kteří se snaží identifikovat objekty, u nichž hrozí srážka s naší planetou. V případě 2024 PT5 se takové nebezpečí povedlo rychle vyloučit. Zhruba po deseti dnech vědci planetku vyškrtli ze seznamu potenciálně nebezpečných těles.
Mezi 29. zářím a 25. listopadem se 2024 PT5 dočasně stala zemským měsícem. Pak se od naší planety zase odpoutala. Během krátkého přiblížení se o planetce povedlo ledacos zjistit. Vědci odhadují její velikost na přibližně jedenáct metrů. Okolo své osy otočí asi za jednu hodinu. K Zemi se má těsně přiblížit ještě v roce 2025, pak 2055 a snad i 2084.
Nejzajímavější je na 2024 PT5 její složení. Na základě světla, jež planetka odráží, ho prozkoumala skupina vědců vedená Teddym Karetou z Lowellovy observatoře v Arizoně. Těleso se podle nich liší od běžných asteroidů. Obsahuje proti nim víc pyroxenů a naopak méně olivínu.
Velmi podobně vyšly analýzy měsíčních vzorků, které přivezla v roce 1971 posádka Apolla 14. Planetka 2024 PT5 proto nejspíš pochází z našeho Měsíce. Do volného prostoru ji musel vymrštit dopad nějakého cizího tělesa.
Jde už o druhý podobný objekt nalezený ve vcelku krátké době. Stejného původu je nejspíš těleso Kamoʻoalewa objevené v roce 2016. Měří něco mezi čtyřiceti a sto metry. Příští rok se k němu chystá čínská sonda Tianwen-2.
O Kamoʻoalewě se uvažuje i jako o místě k vybudování přestupní základny pro výpravy k Marsu. Je ale zajímavá nezávisle na lidských aktivitách. Společně s objektem 2024 PT5 by mohla představovat zástupce nové skupiny asteroidů pohybujících se v těsné blízkosti Země. Všechny by měly být měsíčního původu. Podle vědců by jich dohromady mohlo být okolo šestnácti.