Občas narazím na nějaké téma, o kterém by se dalo psát, ale hodí se ho schovat na příště. Například ve sloupku, který právě čtete, se už nějakou dobu snažím o Halloweenské a valetnýnské speciály. Pokud v průběhu roku najdu něco, co by se do nich dalo použít, poznamenám si to do kalendáře Google.
Poznámku se snažím umístit tak, abych ji našel s dostatečným předstihem. Podobně je to s tématy, která musím kvůli nedostatku místa nebo času zazdít. Třeba 14. dubna 2023 jsem nenapsal o startu sondy JUICE s českými přístroji k ledovým měsícům Jupiteru.
Matematici měli 59 let chybu v důležitém důkazu. Naštěstí se dala opravit |
Tou dobou totiž startovala i raketa Starship od firmy SpaceX. Z redakce přišla objednávka na článek přímo o tomhle startu. Asi už si ho nebudete pamatovat. Raketa Starship ale tenkrát vybuchla.
Sonda JUICE tak přišla zkrátka. Odstartovala bez problémů. K Jupiteru by měla dorazit v červenci 2031. Poznámka v mém kalendáři už je připravená. Pokud téma zase něco nepřebije, budu se ho snažit využít.
Některá upozornění dělám ve spěchu. Občas jsem také líný si k nim dopsat podrobnější vysvětlení. Jindy si nejspíš myslím, že není potřeba. Stačí jedno slovo a všechno bude jasné. Přesně to byl i případ připomínky, kterou jsem našel v kalendáři minulý týden.
Potkal jsem pět planetek
Zapsal jsem si jen „Vepřoknedlozelo“. WTF? Proč bych si poznamenával nějaké jídlo, které navíc ani moc nemusím? Vysvětlení se našlo vcelku rychle. Spočívalo ve velkém písmenu a pravopisu bez mezer. Vepřoknedlozelo je totiž planetka č. 350509 obíhající v Hlavním pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Jako první ji zpozoroval český astronom Miloš Tichý z hvězdárny na Kleti. Příští úterý uběhne od jeho objevu přesně čtvrt století.
Rubová strana vědy. Vědci opisovali odjakživa, nyní jim v tom vydatně pomáhá umělá inteligence |
Úspěšné řešení knedlíkové záhady mě inspirovalo k hledání dalších zajímavých názvů planetek. Poměrně častá jsou pojmenování na počest konkrétních lidí. Hodně z nich bývají astronomové nebo astronauti. Zjistil jsem, že jsem jich kvůli svému zaměstnání už dost potkal.
Zpětně se mi povedlo napočítat celkem pět: astronomové Zdislav Šíma (planetka 29477 Zdíkšíma), Xavier Barcons (327943 Xavierbarcons), Jiří Grygar (3336 Grygar) a astronauti Charlie Duke (26382 Charlieduke) a Scott E. Parazynski (534299 Parazynski).
S dalšími dvěma astronomy, kteří mají své planetky, jsem jen telefonoval. Byli to Petr Pravec (4790 Petrpravec) a Jana Tichá (5757 Tichá). Je dost možné, že jsem nějaké lidské planetky vynechal. Trochu mi připomínají lidské knihy ze 451 stupňů Fahrenheita.
Brambory i Goa’uldi
Jména typu Vepřoknedlozelo jsou o něco vzácnější. I po poměrně krátkém hledání se mi ale povedlo objevit několik dalších. Zaujala mě třeba planetka 88705 Potato, česky Brambora. Vysvětlení tohohle názvu se mi zdá být nasnadě. Asteroidy často jako brambory vypadají. Dokonce existuje další jménem 3468 Urgenta. Mělo by jít o konkrétní bramborovou odrůdu. Podle Evropské databáze bramborových kultivarů má oválné hlízy a kvete spíše vzácně.
Poměrně běžná jsou jména fiktivních postav. Zajímavá je planetka Apophis (č. 99942). Její objevitelé, Američané David Tholen a Roy Tucker, vybrali jméno podle zloducha ze svého oblíbeného seriálu Hvězdná brána.
Apophis se v něm snaží zničit Zemi. S planetkou to bylo podobné. Zpočátku se zdálo, že do nás v dubnu 2029 narazí. Podrobná měření však srážku se Zemí vyloučila.
Jsme všichni z Mallorky? Před 273 miliony lety na ní žil náš příbuzný |
Trochu jiná historie se váže k planetce Mr. Spock (č. 2309). Objevil ji americký astronom James B. Gibson. Většinu lidí by asi napadlo, že se jmenuje podle prvního důstojníka kosmické lodě Enterprise (NCC-1701) ze Star Treku. Gibson ale nazval asteroid po svém kocourovi, který se jmenoval stejně. Byl prý „rozvážný, logický, inteligentní a se špičatýma ušima.“
Nevyslovitelné ř
Kolem Slunce obíhá i James Bond. Má číslo 9007. Lepší by asi bylo jen 007. Číslo sedm už ovšem bylo zabrané. Má ho čtvrtá největší planetka v Hlavním pásu. Jmenuje se Iris podle řecké bohyně duhy. Katalogová čísla planetek občas inspirují jejich názvy i v dalších případech. Asteroid č. 24680 se jmenuje Alleven, čili „Všechnasudá“. (Nula je mimochodem sudé číslo.) Planetka č. 13579 zase Allodd, „Všechnalichá“. Planetka č. 9000 dostala jméno Hal. Potěší fanoušky Arthura C. Clarka a Stanleyho Kubricka.
Zpátky ale k Vepřoknedlozelu. V názvu tohohle konkrétního vesmírného šutru mě upoutala česká diakritika. Její použití je povolené. Jména planetek by ovšem měla být vyslovitelná. Nejsem si jistý, jestli by dejme tomu Američan či Francouz v případě názvu obsahujícího písmeno „ř“ souhlasili.
Stejné písmeno se dá najít i ve jméně asteroidu 4090 Říšehvězd. Jeho český objevitel Antonín Mrkos ho nazval podle bohužel už zaniklého českého astronomického časopisu. Dlouho šlo o jméno s vůbec největším počtem diakritických znamének.
V roce 2007 ho ale překonala planetka Gǃkúnǁʼhòmdímà pojmenovaná podle dívky z příběhů afrického národa ǃKung. Kdyby vás to zajímalo, má i miniaturní měsíc. Jmenuje se Gǃòʼé ǃHú.
