Bylo to totiž stejné drama jako sledování rozvodu celebrit v bulváru. Ze zvědavosti jsem se přeptal umělé inteligence, co ví o hledání definice planety. A dostal jsem pozoruhodné shrnutí ve třech bodech. Zaprvé, že definice planety není jen sémantika, nýbrž odráží fyzikální pochopení dynamiky Sluneční soustavy. Zadruhé, že vědecké definice se rodí diskusí, kompromisem a demokratickým procesem. A zatřetí, že příběh nekončí a definice může být znovu otevřena. Ty tři závěry dokonale vystihují podstatu věci a zároveň jsou trochu mimo.
Původní ambicí astronomů bylo najít definici planety platnou kdekoli ve vesmíru. A tak se vynořily dnes již zapomenuté pojmy jako planemo obíhající fúzor. Nakonec jsme se omezili jen na Sluneční soustavu. Členové pracovní skupiny předložili komplikovanou definici, jíž chtěli udržet Pluto mezi planetami za každou cenu. A hned po první otázce z pléna předsedající diskusi bez odpovědi ukončil. Následoval pískot a křik „máme demokracii, nechte lidi mluvit“.
Po dvaceti letech už je čas vynést pikantní podrobnosti ze zákulisí škrtání Pluta. Bylo to totiž stejné drama jako sledování rozvodu celebrit v bulváru.
Je známé vystoupení Jocelyn Bellové, která před závěrečným hlasováním pomocí plyšového psa Pluta a deštníku před kamerami a mikrofony demonstrovala, jak by se význam definice změnil přijetím dodatku, který by Pluto mezi planetami zachoval. Méně známé je to, že tato jediná žena předtím, po fiasku se zrušenou diskusí, dotlačila rozhádané kohouty na planetárním smetišti ke konsenzu na speciálně svolané schůzce.
Dataprojektorem promítla definici planety a nechala astronomy navrhovat změny. Ten chtěl v definici to, ta zase tohle, tihle nesouhlasili… Po každé větší změně cvičně hlasovali. Úplně jako když pejsek s kočičkou dělali dort. A nakonec ještě někdo (dodnes se nikdo nepřiznal) před hlasováním v plénu změnil postulát dynamické dominance na zavádějící požadavek, aby planeta vyčistila své okolí. I proto mnozí astronomové dodnes žádají nové jednání. Veřejnost pak už viděla jen výsledek, podle nějž je Pluto trpasličí planetou.
Nové snímky planety Pluto: Mlžný opar je větší, než vědci předpokládali |
Matematici nechápou, proč astronomové hledali definici hlasováním. Fyzikové kroutí hlavou nad tím, proč má definice preambuli a tři odstavce šroubovaných vět, když na konci je pod čarou poznámka „Těmito osmi planetami jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.“ To je dvojitý hřebík do rakve Pluta – jediná věta říká, že planet je osm a hotovo, a ještě to jistí výčtem, což by samo o sobě jako definice úplně stačilo.
S odstupem dvaceti let vidíme, že jsme se vlastně demokraticky pohádali jen o nové názvosloví, ne o definici planety. Přestože každé dítě školou povinné ví, co je planeta, fyzikálně přesnou definici, se kterou by všichni souhlasili, dosud nemáme. A právě proto příběh nekončí.
