Noblesní život továrníků. V Plzni vznikl ve 30. letech unikátní interiér podle návrhu Adolfa Loose

Premium

Prvorepublikové pohodlí. Pohled z ochozu na rozlehlý obytný salon, který tvoří ústřední prostor Semlerovy rezidence v Plzni, vybudované v letech 1933–1934 podle projektu Adolfa Loose a Heinricha Kulky. | foto: Zdeněk Lukeš

  9:00
V našem výletu do západočeské metropole, který jsme posledně načali, dnes budeme pokračovat. Tentokrát nás ale nebude zajímat stavba sakrální, ale zcela světská: soukromá rezidence bohatých továrníků, kteří se specializovali na výrobky z taženého drátu a proslavili se třeba výrobou kvalitních jehel do gramofonů.

Minule jsme si v Plzni prohlédli tamní Velkou synagogu. Dnes zase navštívíme stavbu – a zejména se zaměříme na její interiér –, kterou vlastnila jedna z významných židovských podnikatelských rodin, jež plzeňskou synagogu bezesporu navštěvovala.

Byla to rodina Semlerova. Bratři Hugo a Oskar byli syny Simona Semlera, majitele továrny na kovové zboží. Ten vlastnil neorenesanční dům na Klatovské třídě 19. Zatímco Hugo si v letech 1930–1932 nechal v patře adaptovat byt Adolfem Loosem (jeho podstatná část se dodnes zachovala, patří městu a čeká na rekonstrukci), jeho bratr Oskar (* 1882) slavného architekta požádal, aby dům nastavěl o dvě patra a zřídil mu tam apartmá.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.