Jde o pohyb kulturní. Zajišťuje ho nezávislá organizace Johan, která pomohla samotnou budovu i zachránit. Nádraží bylo od konce 80. let bez využití, chátralo a hrozila mu demolice. Až jej v roce 2000 se svolením Českých drah začali umělecky okupovat mladí lidé v čele s Romanem Černíkem. A když budovu v roce 2006 koupila firma Klotz, zůstali v ní a společně připravili projekt transformace na kulturní centrum. Rekonstrukce proběhla roku 2015, kdy Plzeň byla evropským hlavním městem kultury.
Madamme MMezinárodní festival Divadlo, Plzeň, Moving Station. 18. 9. |
„Máme teď tedy hned dvě výročí – pětadvacet a deset let,“ usmívá se Roman Černík, dnes umělecký ředitel Johanu. Sám říká, že Moving Station se zaměřuje na prezentaci experimentujícího, angažovaného i autorského divadla a je jedinou scénou systematicky uvádějící a podporující v městě a kraji současný tanec. V oblasti divadla představuje nezávislé projekty, zároveň produkuje původní profesionální inscenace zaměřené na aktuální témata.
„Dává nám to příležitost být otevřenější a akčnější než divadla repertoárová. Zveme ke spolupráci zajímavé a inspirující, často ještě nezavedené tvůrce, působíme i jako koprodukční rezidenční dům,“ pokračuje Černík. Instituce tohoto rozsahu nemá podle něj obdobného dvojníka v Plzni ani v kontextu celé republiky. Je respektovaným členem řady nezávislých kulturních asociací, například Trans Europe Halles, prestižní evropské sítě center kultury v bývalých industriálních prostorech.
Madam Michelin
I projekt Moving Station je nejen v domácím měřítku hodnocen jako jeden ze startovních a zároveň dosud živých a velmi úspěšných příkladů této rekonverze.
„V čem jsme výjimeční?“ přemítá dál šéf Johanu. „Snad v nabídce propojování a přesahů současného divadla a současného tance do výtvarného umění, literatury, filmu i nového cirkusu a nových médií,“ tvrdí a dodává, že samotné bývalé nádraží stojí uprostřed mostu, který dnes nese jméno ikony českého undergroundu Ivana M. Jirouse. A právě most prý také symbolizuje zmíněnou atmosféru propojování a setkávání.
Festival Divadlo nabídne zážitky, ale i podněty k zamyšlení nad světem |
Roman Černík, vlastní profesí pedagog, není jen hlavou uskupení organizujícího ročně stovky akcí, ale také aktivním divadelníkem. V rámci epilogu 33. ročníku Mezinárodního festivalu Divadlo (10.–18. 9.), jehož je Johan spolupořadatelem, se diváci mohou těšit i na představení, které Černík režíruje. Inscenace má název Madamme M a sleduje příběh Marguerite-Marie Michelin ze slavné rodiny majitelů francouzské firmy proslulé výrobou pneumatik i vydáváním průvodců po nejlepších evropských restauracích.
Tato žena se za války ve Francii zapojila do protinacistického odboje, v červenci 1943 ji ale zatkli, odvlekli do Německa a přes lágry v Saarbrückenu a Ravensbrücku transportovali na podzim 1944 do koncentráku Flossenbürg v Holýšově na Plzeňsku. Zde se pak dočkala osvobození. „Inscenaci stavíme na podkladu deníků, které si paní Michelin během svého věznění v táboře vedla. Nepůjde ale o rekonstrukci, spíše o lyricko-epické ztvárnění hranice mezi životem a smrtí, osobní výpověď nebo chcete-li báseň vyprávěnou divadelními prostředky.“
