Na první pohled se to mohlo zdát jako bláznivé řešení. Poezii přece dnes už nikdo nečte, jen hrstka nadšenců, tak proč ji vůbec vydávat? A proč ji proboha začít vydávat zrovna v době covidových omezení, v časech uzavřených knihkupectví?
Jenže svou logiku to mělo. „Byla to odpověď na utlumování edičních plánů ostatních nakladatelů v době covidu. Rozhodli jsme se, že vyrazíme s něčím, co je na první pohled ztrátové nebo skoro až nesmyslné,“ řekl k tomu loni v rozhovoru šéfredaktor Odeonu Jindřich Jůzl. „Myslím si ale, že do silného nakladatelského domu taková edice patří.“
