Sněť slezinná čili antrax patří k nejnebezpečnějším chorobám přenosným ze zvířat na člověka. Zabijácké vlastnosti antraxu dokládá zájem, který věnovali jejímu původci, bakterii Bacillus anthracis, vojáci při vývoji biologických zbraní.
První pokus o jeho nasazení byl zaznamenán už za první světové války. Mikrobiologové řadili kmeny bakterií sněti slezinné do dvou velkých skupin. Kmeny ze skupiny B se vyskytují jen v jižní Africe. Zástupce skupiny A rozšířil člověk s nakaženými domácími zvířaty po celém světě.
Němečtí biologové zveřejnili na stránkách nejnovějšího vydání vědeckého časopisu PLoS Pathogen objev dvou kmenů antraxu, které do stávajících „škatulek“ nezapadají. První kmen mikrobiologové izolovali z těl šesti šimpanzů uhynulých v rezervaci Tai v Pobřeží slonoviny. Druhý našli při zkoumání mrtvol tří šimpanzů a jedné gorily v kamerunské rezervaci Dja. Obě místa jsou od sebe vzdálena 1000 kilometrů.
Genetické analýzy odhalily u nových kmenů antraxu rysy, kterými se výrazně odlišují jak od kmenů „globální“ skupiny A, tak od jihoafrické skupiny B. Jsou evolučně mnohem starší než dosud známé kmeny sněti slezinné. Tým vedený Heinzem Ellerbrokem z berlínského Institutu Roberta Kochova pro ně vyhradil „šuplík“ s označením F, odvozeným z anglického slova forest čili les, prales.
Objev nových kmenů „pralesního antraxu“ dokazuje, že žijeme s mnoha původci závažných onemocnění, aniž bychom měli o jejich existenci nejmenší tušení. Riziko přenosu těchto chorob na člověka roste s tím, jak lidé pronikají stále hlouběji do pralesů a využívají jejich zdroje. Další šíření takto vzniklých epidemií je v dnešním globalizovaném světě nebezpečně jednoduché. Zatím byl „pralesní antrax“ zjištěn jen u lidoopů. To však neznamená, že jej nemohou přenášet i jiné druhy zvířat. Je pravděpodobné, že se kmeny ze skupiny F nakazí i lidé.
O nebezpečnosti sněti slezinné v afrických podmínkách svědčí epidemie antraxu, jež propukla za občanské války v Zimbabwe v sedmdesátých letech. Veterináři tehdy polevili v očkování domácího skotu a počty onemocnění u lidí se rázem vyhouply z obvyklých několika desítek nad 10 000 ročně.
„Je nezbytné objasnit, zda a s jakou účinností lze nové kmeny bakterie Bacillus anthracis odhalit stávajícími mikrobiologickými testy na antrax“, říkají vědci z Ellebrookova týmu v závěru své studie. „Nebyli bychom příliš překvapeni, kdyby se ukázalo, že případy sněti slezinné vyvolané těmito kmeny zůstávají nerozpoznány. Je proto nutné provést další výzkum, který odhalí, kde všude se tyto kmeny antraxu vyskytují, jaké mají vlastnosti a jak probíhá onemocnění, které vyvolávají,“ dodávají experti.
