Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Nejlepší přítel na šípkové omáčce. Životy lidí a prasat jsou spojené už tisíce let

Doporučujeme   18:00
ilustrační snímek Premium

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Milujeme ho, protože nás živí, definuje hranice našich náboženství a také nám vrací zdraví i životy. Zároveň nás ale odpuzuje jako symbol nečistoty. V jeho nenasytnosti, biologické blízkosti i inteligenci vidíme kus nás samotných. Prase.

Disponuje kognitivními schopnostmi, které v mnoha ohledech převyšují schopnosti psů a blíží se primátům. Je unikátním biologickým zrcadlem nejlepších i nejhorších stránek naší civilizace a pokroku.

Jeho domestikace začala před 9 až 11 tisíci lety. Prase se vlastně ochočilo samo: k lidským sídlům ho přilákal prostřený stůl plný lákavých odpadků. Jako efektivní vesnický popelář se postupně i fyzicky proměnil – zkrátil se mu rypák, zmenšil mozek a celkově zkrotl. Na rozdíl od přežvýkavců nepotřeboval pastvu, pohodlně se proto ubytoval v bezprostřední blízkosti lidských domovů a vesnic i ve městě.

Prase je výkonný biologický stroj na výrobu jídla. Je všežravé, plodné a rychle roste. Dokáže kolonizovat téměř jakékoliv prostředí a využívat zdroje, které jsou pro jiné druhy nedostupné. Zatímco kráva má jediné mládě, prasnice jich vyprodukuje desítky. Jak připomíná Richard Lutwyche ve své knize The Pig: A Natural History (2019), zatímco lidské mládě svou váhu za 16 týdnů jen ztrojnásobí, sele ji zvětší 75krát.

Ze střevní sliznice prasat získáváme heparin na ředění krve a do 80. let byl inzulin z prasečích slinivek zbraní proti diabetu. Kůže a kosty tvoří obaly kapslí.

Tento článek je součástí iDNES Premium

Rušivé reklamy
končí

    Čtěte celý iDNES.cz na mobilu
    bez reklam překrývajích obsah
19 Kč za měsíc po dobu 5 měsíců
Vyzkoušet
Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.