Tyto přírodovědce známe dodnes právě proto, že přežili, a měli tedy příležitost se studiem získaných přírodnin proslavit. Mladí nadšenci vyslaní Carlem Linnéem do světa, aby pro něj objevovali nové druhy rostlin a živočichů, nám mohou poskytnout přesnější obraz rizik terénní biologie 18. století. Karl Linné terénním biologem opravdu nebyl, nicméně k dobrodružným cestám inspiroval své žáky, známé jakožto Linnéovi apoštolové. Celkem jich bylo sedmnáct.
C. Tarnstrom směřoval do Číny, ale zemřel na malárii už u vietnamského pobřeží. F. Hasselquist cestoval po Egyptě, kde zemřel těžce zadlužen, aniž se stihl vrátit do Švédska. Jeho sbírky byly drženy jako zástava dluhu, pro Linného je vykoupila švédská královna. O. Turén cestoval do Indie a Číny jako kněz, intenzivně tam sbíral přírodniny, ale cestou zpět onemocněl a zemřel bezprostředně po návratu. P. Lofling cestoval přes Kanárské ostrovy do Venezuely a Guyany, tam za dva roky zemřel. C. Adler zemřel na Jávě rok po příjezdu. P. Forskaal mapoval flóru a faunu Rudého moře, po dvou letech zemřel na malárii. J. Falk se vydal do Ruska, kde sbíral přírodniny a zkoumal etnografii, během cesty si ale vypěstoval závislost na opiu a v Kazani spáchal sebevraždu. A A. Berlin v Guineji zemřel na infekci ihned po příjezdu.
Další apoštolové přežili, ale jejich expedice skončily nezdarem. A. Martin se připojil k velrybářské výpravě na Špicberky, na pevninu se ale dostal jen na pár hodin a vrátil se pouze s mechy a lišejníky. G. Rothman odjel do Libye, ale tamější válčení mu znemožnilo jakoukoli práci. D. Rolander dorazil do Surinamu, ale po sedmi měsících se vrátil do Švédska jako alkoholik nesnášející tropické klima. Své sbírky Linnéovi odmítl předat, což vedlo k bizarnímu incidentu, kdy se Linné vloupal do Rolanderova domu a odcizil mu náhodný herbářový exemplář rostliny rodu Sauvagesia.
Pouhých pět apoštolů bylo úspěšných a znamenalo to pro ně i průlom v kariéře. P. Kalm v Severní Americe, A. Afzelius v Sieře Leone, D. Solander se stal členem výpravy Jamese Cooka na plachetnici Endeavour, A. Sparrman zase Cookovy druhé expedice na Resolution a C. Thunberg byl lékařem Holandské východoindické společnosti a botanizoval v Jižní Africe a Japonsku.
Zejména tropické výzkumy byly v 18. století zjevně mimořádně rizikové. Přesto profesor Linné, podle všeho osobně nikterak příjemný člověk, neměl nouzi o mladé muže, kteří ho prosili, aby je poslal na výpravu s padesátiprocentním rizikem smrti. Takto zpřísněná ruská ruleta by nám dnes na univerzitách už asi neprošla.
Autor je entomolog
