Za Komárka bude koruna jak marka, skandovaly davy na podzim roku tisícího devítistého osmdesátého devátého, během památných listopadových revolučních demonstrací.
Také jsem tam mrznul, také jsem zuřivě cinkal klíči, také jsem doufal, že se jednou zbavíme „komoušů“ i „Rusáků“ a také jsem tajně věřil, že se nám vrátí svoboda, důstojnost a jako nenápadný bonus i ekonomické bohatství. Ty první naděje se splnily, s tou poslední je to složitější. Zásadně a fundamentálně složitější. Zbohatli jsme, ale svým západním sousedům stále koukáme na záda. A i po těch dlouhých pětatřiceti letech z poměrně velké dálky, i když uteklo vody jako od vzniku Československa do smrti Stalinovy.
Sláva první republiky se nevrátí
Pro mladší ročníky: Valtr Komárek byl charismatický ekonom a šéf tehdejšího Prognostického ústavu (vlivného ekonomického „think tanku“, z nějž vzešli Václav Klaus, Miloš Zeman i mnoho polistopadových ministrů). Jeden z těch mužů, v něž naivnější část populace vkládala naděje, že zařídí ekonomický zázrak a dostane Česko tam, kam po právu patří: mezi blahobytné země Evropy. A slogan koruna jak marka měl naznačit, že budeme vydělávat jako západní Němci a budeme časem stejně bohatí – tak jako jsme byli za Karla IV., v druhé půli devatenáctého století či za první republiky.
Valtr Komárek. FOTO Lidové noviny
Inu, nestalo se. Valtr Komárek z mnoha dobrých důvodů zmizel z ekonomického nebe, Němci vyměnili marku za euro a my se i po pětatřiceti letech díváme západním sousedům na šosy kabátů. A to navzdory tomu, že západní Německo pohltilo to východní a že jen přímé náklady na sjednocení Německa představovaly neuvěřitelné dva biliony eur (přes 5000 miliard korun), navzdory tomu, že se dnes o německém hospodářství mluví s klesajícím respektem.
Dnes tu ale nechceme řešit jen ono dohánění Západu, učeně zvané konvergence. A už rozhodně nechceme tvrdit, že výše výplatní pásky a majetek miliardářů jsou důležitější než svoboda slova, víry, volby či shromažďování. Ne, ne, ne.
Teze, již se pokusíme doložit, zní: totální likvidace kapitalismu a kapitalistů, která proběhla mezi lety 1948–1989, má dodnes fatální důsledky. Důsledky, které následných 35 let nenapravilo a které se v úplnosti už asi nenapraví nikdy.
