Lidovky.cz: S jakými dětmi se v poradně potkáváte nejčastěji?
Nejčastěji k nám přicházejí děti, když jim nejde učení. A my pátráme po příčinách. Někdy objevíme poruchu učení, příčinou školního neúspěchu může být slabé nadání, ale i různé úzkosti, neurózy, strach ze školy nebo konflikty s učitelem. V prvním případě se dítěti věnují mé kolegyně speciální pedagožky, druhá skupina představuje práci pro mě jako psycholožku.
Lidovky.cz: Dá se tedy říct, že jsou děti, které nemají poruchy učení ani žádné mentální postižení, ale ve škole se jim nedaří, protože se tam necítí dobře? Jaká část těch, kdo k vám chodí, je z této skupiny?
Takové statistiky si nevedeme, ale ono je to strašně provázané. I děti, u kterých zjistíme poruchu učení, mohou ve škole strádat psychicky. Pak jsou tu takzvané děti hraniční, tedy žáci se slabším intelektem, kteří dle vyhlášek ještě nepatří do praktických (dříve zvláštních) škol, ale v běžné škole nestíhají. Nejčastěji se k nám dostávají tak ve třetí třídě. V první a druhé třídě se ještě jede pomaleji, ale ve třetí už je hodně nových věcí – násobilka, vyjmenovaná slova – a nůžky mezi dětmi se začnou rozevírat. Tyto děti vnímají, že nestačí tempu výuky, nerozumí probírané látce, potřebují více času na pochopení a procvičení.
