Evropu zachvátil strach z ukrajinské prohry. Jakkoli se ale kremelská elita tváří sebevědomě, jen skrývá vlastní běsy. Moskva se totiž opět děsí revoluce na samotné Rusi. V minulosti ruské vládce vystrašili již děkabristé (1825), inspirovaní Velkou francouzskou revolucí a napoleonskými válkami. Následovaly revoluce po prohrané válce s Japonskem (1905) a také po zhroucení Ruska v důsledku první světové války (1917). Revoluční události rovněž smetly Sovětský svaz poté, co se zapletl do vyčerpávající války v Afghánistánu (1979–1989).
Revoluci v Kyjevě Moskva pochopila jako západní spiknutí prosazující v zemích bývalého SSSR demokracii, ne jako frustraci občanů Ukrajiny z vlastních politiků.
Současný strach z revoluce se ovšem probudil začátkem milénia. Mohou za něj barevné revoluce na Ukrajině a v Gruzii, které Kreml pochopil jako hrozbu pro sebe i své spojence. Následné arabské jaro (2011), ukrajinský euromajdan (2013–2014) a masové protesty v samotném Rusku (2011–2012) strach ještě prohloubily. A přispěly k rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu.
Kdy podle vás skončí válka na Ukrajině?
Barevné revoluce Kreml pochopil jako součást západní strategie na změnu nepohodlných režimů, včetně toho moskevského – leč měkkou cestou, nikoli vojenskou intervencí.
