Poslední skandál vyvolal známý propagandista Vladimir Solovjov, který prohlásil, že Rusko má ignorovat mezinárodní právo a provádět „zvláštní vojenské operace“ ve všech zemích ruské sféry vlivu, například v Arménii. Současně excentrický myslitel Alexandr Dugin řekl, že Rusko nemůže dovolit postsovětským zemím, aby byly suverénní.
Vyvolalo to takový povyk, že to musel odsoudit i lídr jedné z nemnohých arménských proruských politických stran Išchan Sagateljan a předseda arménského parlamentu Alen Simoňjan Solovjova a Dugina označil zvláště vynalézavým slovem pro lidské exkrementy.
Slova Solovjova a Dugina zarezonovala s novou situací, která se vytvořila v rusko-arménských vztazích. Dlouhé roky politika Moskvy vůči Jerevanu vycházela z konfliktu mezi Arménií na jedné straně a Ázerbájdžánem a Tureckem na straně druhé. A také z pozitivního vztahu arménské společnosti k Rusku. Ovšem po porážce ve válce v roce 2020 a vyhnání Arménů z Náhorního Karabachu v roce 2023 se situace změnila. Ukázalo se, že Rusko není připraveno pomáhat Arménii v té míře, v jaké to očekávala. Jerevan tak začal diverzifikovat vnější kontakty, včetně těch se Západem.
Nepodléhejme propagandě, Rusko není mocný medvěd, jen hlemýžď, řekl Rutte![]() |
Moskva se ale nehodlá smířit s tím, že s koncem arménsko-ázerbájdžánského konfliktu přijde o vliv na obě země. Proto by v Kremlu dali přednost tomu, aby v Jerevanu přišly k moci proruské síly nebo ti, kdo chtějí v konfliktu pokračovat. Takové síly v arménské politice existují, otázka ale je, zda jim podpora Moskvy bude co platná.
***
Geopolitickému soupeření Moskvy a Západu se věnuje také článek v listu Moskevský komsomolec. S titulkem „Lavrov obvinil Ameriku z nechlapského chování“ se věnuje nedávnému interview ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ve kterém ostře kritizoval administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle autora článku si Kreml myslí, že se při setkání Trumpa s Putinem na Aljašce na něčem dohodli, ale Bílý dům nyní svou pozici opouští ve prospěch Evropy a Ukrajiny.
„Současného prezidenta USA obviňují ze všech možných hříchů, ale rozhodně ne z podobnosti s jeho předchůdcem. Sergej Lavrov se stal prvním. A jak!“ neskrývá své nadšení autor článku. Reaguje tak na tu část rozhovoru, kde ministr kritizuje kroky USA ohledně zadržování ruských tankerů, tlaku na Indii kvůli nákupům ruské ropy a ekonomických sankcí. Dokonce pro to Lavrov vymyslel speciální slovo bidenovština. Tón jeho rozhovoru kontrastuje s výroky jiného ruského vyjednavače Kirilla Dmitrijeva, který neustále hovoří o konstruktivních jednáních a obrovském potenciálu rusko-americké obchodní spolupráce.
Podle autora textu v tom ale není žádný protimluv. Lavrovův rozhovor není jeho osobní pozice, vyjadřuje pozici Vladimira Vladimiroviče Putina. Je to prý signál, že vládce Kremlu je velmi nespokojen s chováním svého amerického kolegy: „A protože všichni vědí, že Donald Trump je krajně citlivý na kritiku, Kreml nechce dát argumenty nepřátelům Ruska a posílá signál jen ústy Sergeje Lavrova. Ale ti správní lidé ve Washingtonu tento signál pochopí správně.“ Podle autora si Kreml myslí, že se při setkání Trumpa s Putinem na Aljašce na něčem dohodli, ale Bílý dům nyní svou pozici opouští ve prospěch Evropy a Ukrajiny.
***
„Měl velkou autoritu v určitých kruzích.“ Tak zní titulek ruské redakce BBC k profilu generálporučíka Vladimira Alexejeva, na nějž byl spáchán atentát na chodbě moskevského domu, kde bydlel.
Alexejev byl už od roku 2011 prvním náměstkem ruské vojenské tajné služby GRU, účastnil se plánování anexe Krymu a velmi aktivní byl také během ruské operace v Sýrii. Též byl jedním z velitelů operace, při níž agenti GRU v anglickém Salisbury otrávili bývalého špiona Sergeje Skripala a jeho dceru.
Moskva tvrdí, že atentát na generála GRU byl řízen z Ukrajiny za pomoci Polska |
Především ale měl na starosti nejrůznější tajné operace: „Nejrůznější proxy skupiny, dobrovolníci, nevojenské operace, politické aktivity, soukromé vojenské skupiny. To vše měl z pozice náměstka na starosti. Na rozdíl od mnohých jiných ruských generálů byl poměrně komfortní v komunikaci a otevřený k nestandardním řešením, takže se na něj orientovali mnozí složití lidé z této sféry,“ napsal po atentátu bývalý lokální politik z Oděsy Igor Dmitrijev, který po roce 2014 odjel do Moskvy.
Podle posledních zpráv byl Alexejev sice těžce zraněn, ale nyní by již měl být mimo ohrožení života.



















