Někteří historikové dodnes podezírají proslulého řeckého astronoma Claudia Ptolemaia (asi 100 – po 170 n. l.), že do svého proslulého díla Syntaxis megalé (Velká soustava) opsal údaje neméně slavného předchůdce Hipparcha z Nikaie (asi 190 – asi 129 př. n. l.). Pravda je, že tehdy se autorství posuzovalo velkoryse.
Dlouho to pokračovalo. Němec Walther Hermann Ryff (asi 1500–1548) se dočkal přezdívky „arcivykradač“, ta byla nejmírnější, když vydal během deseti let čtyřicet tři knihy, vesměs opsané. Nic nezmohla ani císařská privilegia chránící autorství. Ital Andreas Vesalius (1514–1564) napsal, že neměla ani cenu papíru, na němž byla. Hněval se právem – Ryff vydal svým jménem jednu z jeho anatomických příruček, ale použil jiné rytiny a o Vesaliovi tam nebyla zmínka.
Jaký byl rok 2024 z pohledu technologií? AI revoluce proběhla všude, a tak se lze zeptat rovnou jí samé |
V moderním světě je to velmi vážný vědecký hřích. Jedním z vrcholných podvodů byl „případ Alsabti“. Roku 1977 přicestoval do USA třiadvacetiletý jordánský lékař, který tu chtěl dosáhnout doktorátu. O dva roky později už ve svém životopise uváděl 43 prací v různých časopisech. Ukázalo se, že opisoval články ze špičkových časopisů a posílal je do méně významných. Aféra se provalila a roku 1980 Alsabti prostě zmizel. To vedlo ke zdokonalování techniky odhalování takových podvodů.
Jedním z měřítek práce badatele je citovanost – kolikrát na jeho publikace odkazují jiní autoři. Na tom spočívají kritéria hodnocení odborníků, například tzv. h-index. Ovšem v poslední době některým vědcům citovanost najednou výrazně narostla. Vynořily se totiž firmy, které autorovi rozšíří citovanost, ovšem podvodem.
A není to konec. Ukazuje se, že v roce 2023 bylo přibližně 60 000 vědeckých publikací dílem umělé inteligence (AI). Je to jedno procento všech prací z toho roku. Zatím. Ovšem v publikacích z oblasti počítačů to bylo přes sedmnáct procent. Opět se hledá, jak odhalit, že to nenapsal člověk. Jednu z cest navrhuje dr. Andrew Gray (University College London), který zjistil, že texty psané AI obsahují častěji některá slova nebo krátká sousloví.
Proměna práce s AI. České firmy mají do rutinního nasazení umělé inteligence ještě daleko |
Typické je například „komplexní a mnohostranný“ nebo „ponořit se, zahloubat“, míněno do problematiky. Tohle je však teprve začátek a nutno počítat s tím, že se AI bude zdokonalovat. Jak potom odhalit takové práce? K tomu dodejme varování dalších odborníků, že AI přidá neexistující citace. Nemluvě o tom, že zatím nejsou vědecké výstupy AI spolehlivé: řečeno zjednodušeně, AI si vymýšlí. Vědci tomu říkají „halucinace“. Nepochybně ji to časem přejde, a co pak dál? Odpověď, a tedy řešení se hledají obtížně. Tak vezměme na milost Ptolemaia, který aspoň pracně opisoval.
Autor je fyzikální chemik
