Zákon vstoupil v platnost v červnu 2022 a od té doby počet zabavených automobilů prudce stoupá. Jestliže v druhém pololetí 2022 jich bylo jen 614, v prvním pololetí 2024 jich bylo již 5800, píše moskevský list Kommersant.
Praxe posílat je na frontu se objevila až v loňském roce, kdy zejména regionální úřady zdůrazňují, že auta posílají jednotkám ze svých regionů na Ukrajinu. Hlava Burjatska Alexej Cydenov nařídil místnímu ministerstvu dopravy a dopravní policii, aby tam vozy směrovaly povinně. „Jen ať jsou auta užitečná, ať jsou naši bojovníci vybaveni kvalitními vozy,“ cituje gubernátora list Kommersant.
Vladimiru Putinovi je „pouhých“ 72 let. Nikdy v historii neměl tolik moci, jako má nyní, a nikdo z jeho nejbližšího okolí si netroufne mu odporovat. Což je ale současně i slabina. Nicméně v Kremlu se musejí zamýšlet i nad tím, co se může stát, pokud by z jakýchkoli důvodů Putin musel předat moc. Někteří tvrdí, že Vladimir Putin hodlá sedět v prezidentském křesle až do své smrti. Zakladatel serveru Važnyje istorii Roman Anin s tím nesouhlasí.
Putin totiž podle Anina jako nikdo jiný chápe svůj režim, ve kterém je moc rozdělena mezi klany jeho přátel. Tyto klany mezi sebou soupeří o vliv, zdroje a především o blízkost k Putinovi, který vystupuje jako arbitrážní soudce mezi nimi. Největší slabina tohoto systému je jeho závislost na Putinově životě, v případě jeho smrti začne nevyhnutelná válka všech proti všem. Proto se Anin domnívá, že ruský vládce si hledá nástupce, tím spíše, že on sám přišel k moci stejným způsobem. I jeho si vybral Boris Jelcin a z Putinova hlediska si vybral dobře. Kdo by ale takovým nástupcem mohl být?
Zaprvé to musí být člověk, kterému Putin naprosto důvěřuje, že ve funkci prezidenta nezradí svého dobrodince. Zadruhé musí nástupce věřit svému vůdci a bez otázek plnit jeho vůli. Zatřetí nesmí patřit k některému ze starých klanů, aby to nevyvolalo nespokojenost ostatních.
Aninovi z toho vychází jedno jméno: Alexej Ďumin. Je to bývalý Putinův bodyguard, který kromě jiného coby velitel jednotek zvláštního určení řídil anexi Krymu a v květnu loňského roku se stal tajemníkem Bezpečnostní rady. Anin sám přiznává, že existují i další kandidatury, ale rozhodně bude nástupce odpovídat jím formulovaným podmínkám.
Po necelých třech letech opustil křeslo ředitele ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Oficiální důvody nejsou známy, ale budou spojeny s postupným kolapsem ruské kosmonautiky. Statistika je totiž neúprosná: Rusko v loňském roce vypustilo jen sedmnáct raket ze čtyřiceti plánovaných. Jenže i kdyby se onen plán podařilo splnit, pořád by Rusko nedohánělo vítěze: v roce 2024 USA vypustily 152 raket a Čína 65. Podle tohoto kritéria je Rusko blíže Novému Zélandu, který vypustil 13 raket a ve světovém žebříčku je na čtvrtém místě, píše odborník na letectví a kosmonautiku Pavel Aksjonov z ruské redakce BBC.
Kreml vyměnil šéfa Roskosmosu, nezastavil zaostávání Ruska za konkurenty |
A nejde jen o rakety, ale především o náklad, který mohou vynést. Podle propočtů ruské nevládní organizace Moskevský vesmírný klub má Rusko v současnosti na oběžné dráze 307 družic. To není zrovna mnoho: Spojené státy jich mají 8393 a Čína 990. Má to vliv i na průběh války na Ukrajině. Odhaduje se, že ze tří stovek ruských družic více než třetina jsou vojenské, jenže to zdaleka nestačí pro potřeby ruské armády. Oproti Západu totiž v Rusku prakticky neexistuje komerční využívání družic.
Pro srovnání: jen jedna americká firma, Planet Labs, která prodává družicové snímky každému zájemci, měla 181 družic. Snímky z komerčních družic jsou hlavním zdrojem výzvědných informací ukrajinské armády a peníze na jejich nákup byly v celé řadě balíčků západní pomoci Ukrajině. Velké množství družic zabezpečuje operativnost údajů a velké množství snímků umožňuje situaci analyzovat pomocí umělé inteligence, zjišťovat změny a odhalovat zamaskovanou techniku nebo přesuny jednotek, píše Aksjonov. Z toho vyplývá, že je velká otázka, zda s tím nový šéf Roskosmu něco dokáže udělat.
