Ale to není téma jen pro finanční analytiky: celý příběh totiž ukazuje nejen na fungování ruské ekonomiky, ale celého Putinova Ruska s jeho nepotismem, korupcí a konfrontací se Západem.
Odborník na energetiku Michail Krutichin na serveru Moscow Times upozorňuje, že mocný šéf Rosněfti Igor Sečin je známý svou snahou pohlcovat menší hráče. Pomáhá mu, že je Putinovým blízkým přítelem a dlouhá léta byl jeho hlavním pomocníkem. S takovou podporou mohl třeba získat společnost Bašněfť miliardáře Vladimira Jevtušenkova. Jakmile Jevtušenkov skončil v domácím vězení, náhle byl fúzi výrazně nakloněnější.
Jenže i Gazprom něfť a Lukoil mají své mocné ochránce. Šéf Gazprom něfti Alexandr Ďjukov má také možnost přímo zavolat Vladimiru Putinovi. Soukromý Lukoil už v minulosti odrazil celou řadu „dobře míněných“ rad o svém prodeji. „Lukoil mnohokrát odmítl bez ohledu na důrazné prosby vládních představitelů investovat do projektů, které neměly alespoň šestnáctiprocentní ziskovost,“ píše Krutichin. Podle něj je hlavním cílem Igora Sečina možnost ovládat obrovské finanční toky.
Ruský prezident Vladimir Putin a šéf ruského státního gigantu Rosněft Igor Sečin
„On určitě chápe krizovou situaci ruského ropného průmyslu. Při dnešních cenách ropy a daňové zátěži zásoby komerčně využitelné ropy dojdou asi za osm let. Pokud nový prezident Donald Trump dokáže snížit ceny, jak sliboval, tak to bude trvat ještě kratší dobu. A v podmínkách války je potřeba peníze získávat co nejrychleji. Takže hlavním cílem je vytvořit další obvyklé krmítko pro činovníky přímo teď.“
Sergej Vakulenko, bývalý vysoce postavený manažer ropných společností, který v únoru 2022 odjel z Ruska a nyní pracuje jako vědecký pracovník v berlínském centru Carnegie, nabízí na svém telegramovém kanálu i jiné vysvětlení. V květnu letošního roku byl novým ministrem energetiky jmenován bývalý gubernátor Kemerovské oblasti Sergej Civilev, jehož manželkou je neteř samotného Putina.
„Jak jsem slyšel, nový ministr je velmi nespokojený s dezorganizovaností ropného sektoru a slabostí svých vlastních pravomocí. Manažeři ropných firem na sebe nechtěli brát závazky a vůbec se chovali jako soukromí podnikatelé, ne jako součást pevného řetězce v těžkých dobách pro zemi,“ píše Vakulenko.
Odstávky plynu, tepla i elektřiny. Ruské regiony by potřebovaly biliony rublů, ty jdou ale na válku |
Civilev se tak obrátil na svého příbuzného prezidenta s novým, grandiózním plánem. Vladimir Putin sice plán neschválil, ale ani nezakázal. Sergej Vakulenko je ale, stejně jako Krutichin, k možnostem realizace skeptický. „Od drbů a něčích přání k reálným událostem v této oblasti je, podle mého názoru, hodně daleko. Přinejmenším v krátkodobé perspektivě.“
Na podstatnější problém ale upozorňuje Vakulenkova kolegyně z centra Carnegie Anastasija Prokopenková. A tím je demografie. Počátkem roku 2023 mělo Rusko 146,4 milionu lidí, o dva miliony méně než v roce 1993. A od roku 2021 podle oficiálních údajů klesá počet obyvatel Ruska o půl milionu lidí ročně. Nyní se situace ještě zhoršila. Od vpádu na Ukrajinu podle konzervativních odhadů Rusko opustilo 650 tisíc lidí. „Není náhoda, že odjeli hlavně lidé, jejichž úroveň příjmů a vzdělanosti je vyšší, než je průměr. Většině je mezi 20 a 40 lety a pracují ve sférách jako IT, datová analytika, věda a byznys,“ píše Prokopenková.
Byť tento počet nedosahuje ani jednoho procenta práceschopného obyvatelstva Ruska, je to problém. I počet lidí bez práce klesl na historické minimum 2,4 %. Problém cítí též vojensko-průmyslový komplex, který jinak jede na plný výkon. Jenže podle vicepremiéra Denise Manturova chybí ruským zbrojovkám minimálně 160 tisíc pracovníků, a to platy výrazně vzrostly. Jenže stejně tak vzrostly i v jiných sektorech, dohromady o 19 procent. Dřív byl nedostatek pracovníků kompenzován gastarbeitery ze Střední Asie, jenže po teroristickém útoku v koncertním sále Crocus City Hall ruské úřady začaly šikanovat středoasijské migranty a těm, kteří získali ruské občanství, hrozí mobilizace do armády.
Rusové vymírají a zemi hrozí černý scénář. Situace je obtížná, varuje známý demograf |
„Demografové varovali před nebezpečnými tendencemi už před dvaceti lety, Kreml si ale vybral jinou cestu. Zahájil válku, kde hynou muži, vyvolává emigraci, spustil xenofobní kampaň proti migrantům a snaží se zvýšit porodnost pomocí zvýšení rodičovských příspěvků. Demografickou situaci to nezlepší, ale Kreml, který uvázl v dnešních problémech, budoucí problémy nevidí,“ uzavírá Prokopenková.
Státní ropná společnost Rosněfť by měla pohltit i Gazprom něfť a soukromou společnost Lukoil. Tím by vznikl skutečný gigant, větší by už bylo jen blízkovýchodní Saudi Aramco.
Autor je redaktor ČRo.
