V srpnu minulého roku CIA vyslala do Venezuely tým, jenž tajně sledoval veškerý pohyb venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Třetího ledna 2026 pak v rámci operace Absolute Resolve američtí speciálové z Delta Force vtrhli v brzkých ranních hodinách do Madurova domu v Caracasu, i s jeho ženou jej unesli a převezli nejprve na Guantánamo a později na Stewart Air National Guard Base v New Yorku, aby jej předali americké justici.
O více než půlstoletí dříve, 21. srpna 1968 vešli také v brzkých ranních hodinách sovětští výsadkáři do sídla KSČ v Praze a na přítomné nejvyšší představitele strany a vlády v čele s prvním tajemníkem Alexandrem Dubčekem namířili samopaly. Dubček se sice pokusil zavolat sovětskému velvyslanci Červoněnkovi, jeden z výsadkářů mu v tom ale zabránil a vytrhl telefonní kabel.
Dekapitace nemusí znamenat fyzickou likvidaci, cílem je spíše dostat politika pod kontrolu, aby přehodnotil svůj předchozí, impériu ne tolik přijatelný postoj.
Dopoledne pak Dubčeka, předsedu Národní fronty Františka Kriegla, předsedu vlády Oldřicha Černíka a předsedu Národního shromáždění Josefa Smrkovského naložili do obrněných vozidel a s několika mezizastávkami unesli do Moskvy. Donutili je tam k novému kolu „jednání“ o konci československých reforem a nakonec – s výjimkou Kriegla – i k podpisu tzv. moskevského protokolu, mimo jiné souhlasícího s dočasným pobytem sovětských vojsk na území Československa.
Dekapitovat režim
Obě akce dokládají, jak dvě ideologicky odlišná impéria značně podobně disciplinovala své satelity, zběhlé klienty i nepřátele. Američtí prezidenti i sovětští tajemníci využívali širokou škálu nástrojů od politického, ekonomického či informačního tlaku až po tzv. krizová řešení v podobě převratů a režimních změn.
