Rypošové lysí jsou jedni z pouhých dvou druhů savců žijících způsobem připomínajícím třeba mravence nebo termity. Jejich kolonie obývají spletitá podzemní doupata. Rypošové jsou svému způsobu života dokonale přizpůsobení. Postrádají srst a mají velmi slabý zrak. Vědce na nich fascinuje spousta věcí. Pravděpodobně nejstudovanější z nich je však dlouhověkost těchto záhadných živočichů.
Jednotliví rypoši se mohou dožívat až 37 let. Na savce dlouhého něco pod deset centimetrů a vážícího okolo pětatřiceti gramů je to velmi dlouho. Obyčejná myš žije zhruba dva až tři roky. Pískomil tři až čtyři.
Rypoší život je o řád delší. Jako kdyby člověk nežil 75 let, ale 750. Skupina biologů vedená Č’-jung Maem z univerzity Tchung-ťi v Šanghaji teď zjistila, že za dlouhověkostí rypošů stojí protein jménem cGAS.
Dá se najít i v buňkách dalších živočichů, včetně našich. Za běžných okolností má jednu specifickou funkci. Spouští poplach, pokud se mimo jádro objeví DNA. To totiž může znamenat problém, včetně počátečních stadií nádorového bujení.
Pokud se ale protein cGAS v myších nebo lidských buňkách dostane dovnitř jádra, potlačuje opravy DNA. Přispívá tak k hromadění chyb. Jejich akumulace je považována za jednu z příčin stárnutí, dost možná i hlavní.
Zatím se neví, proč má cGAS v jádře takový efekt. U rypošů však funguje opačně. Místo potlačování oprav DNA je povzbuzuje.
Africký motýl má 458 chromozomů. Mezi mnohobuněčnými živočichy je to rekord![]() |
Podle Maovy skupiny za to může rozdíl ve čtyřech aminokyselinách, z nichž se protein skládá. Vědci proto zkusili geneticky upravit mouchy octomilky. Místo vlastního cGAS produkovaly rypoší.
Délka jejich života se prodloužila ze šedesáti na sedmdesát dnů. Teoreticky je možné stejným postupem nastavit i lidský život. Nabízí se i možnost přimět buňky lidského těla vyrábět rypoší protein pomocí mRNA.
Podobně funguje například očkování proti nemoci COVID-19. Problém by však byl, jak dopravit mRNA do tkání, které stárnutí nejvíc ovlivňuje. Další možnost jsou léky, které způsobí, že se lidský cGAS bude v jádře chovat stejně jako rypoší.























