Ledu, který neroztává ani během tohoto teplého období, říkají geologové víceletý. Jeho plocha rok od roku klesá. Může za to změna klimatu. Během posledních čtyř dekád se víceletý led scvrkl ze sedmi milionů čtverečních kilometrů na čtyři.
V současnosti pokrývá i severní pól. Až však roztaje ještě víc, objeví se v průsečíku poledníků volná voda. Experti se už delší dobu snaží spočítat, kdy k takové události dojde. Část ledu lemujícího pobřeží Kanady a Grónska určitě vydrží i navzdory uvolnění pólu.
Vědci proto stanovili technický práh, od nějž bude nejspíš v průsečíku poledníků volné moře. Jeho hodnota je zhruba milion čtverečních kilometrů ledu. Geologové se neshodnou, kdy k takové situaci došlo naposled. Mohlo to být i před pouhými šesti až sedmi tisíci lety.
Předpovídání tání v blízké budoucnosti je rovněž náročné. Navzdory tomu vyšel minulý týden v časopise Nature Communications nový výpočet. Je pod ním podepsaná skupina vědců vedená Seung-Ki Minem z Pchohangské univerzity vědy a techniky. Podle autorů práce by k poklesu plochy víceletého ledu pod milion čtverečních kilometrů mohlo dojít už mezi roky 2030 a 2050.
Uvolnění pólu bude mít určitě dalekosáhlé následky. Lední medvědi ho nejspíš už někdy zažili a přežili. Nejstarší známá kost tohoto druhu je totiž stará 130 tisíc let. Tání polárních čepiček urychlí další ohřívání atmosféry. Bíle zbarvený led totiž odráží velké množství tepla.
Uvolnění severního pólu určitě usnadní mezinárodní dopravu. Například z Hamburku do Jokohamy je to skrz Suezský kanál asi 21 tisíc kilometrů. Přes severní pól vychází vzdálenost jen okolo 12 tisíc kilometrů.
