Dobrou zprávu přináší web Der Spiegel. Alespoň pro ty, kdo rádi uvádějí stereotypy na pravou míru. Před dvěma lety ovládl média stereotyp Javiera Mileiho. Libertarián, vzděláním ekonom, patřící mezi „politiky s motorovou pilou“, byl zvolen prezidentem Argentiny, země v ekonomickém průšvihu. Když v lednu 2024 přijel do Davosu, projev před světovými lídry zakončil slovy: „Ať žije svoboda, kurva.“ Prostě šílenec, řeknete si, vždyť „šílenec“ se mu přezdívalo už na střední škole.
Teď je Millei považován za úspěšného. Proč uspěl? Na to v rozhovoru odpovídá Edgar Walk, hlavní ekonom finanční společnosti Metzler z Frankfurtu nad Mohanem. Argentině hrozila hyperinflace hlavně kvůli rozpočtovému schodku. Ale Milei po pětiprocentním deficitu v roce 2023 loni vygeneroval přebytek. „Toho nikdy nikdo nedosáhl za jediný rok, mimořádný výkon,“ říká Walk. A vysvětluje to.
Milei zmrazil rozpočet na úrovni roku 2023. Výdaje tedy zůstaly nominálně stejné, zatímco inflace zpočátku rostla. V důsledku toho explodovaly daňové příjmy. „Nechal inflaci pracovat pro svůj cíl a zároveň udržel stabilní výdaje,“ shrnuje Walk. Argentině hrozila masivní recese jako před lety Řecku, ale zachránil ji export.
„Blázen může Argentinu změnit.“ Milei za rok ve funkci stabilizoval ekonomiku![]() |
Milei vládne s pomocí dekretů, reformy mají slabou demokratickou podporu, ale neomezil sociální programy pro nejchudší, tedy silné protesty nejsou. A že nezrušil centrální banku, jak sliboval? „Slíbil toho hodně, co pak nedodržel. Koneckonců je to politik,“ odpovídá Walk. „Ale to, co udělal, bylo správné. Zatím bych mu dal jedničku.“
***
Sascha Lobo napsal pro Der Spiegel technooptimistický text o umělé inteligenci. Zajímavé je už to, že technooptimismus – třeba podpora jaderné energie – býval spojován s pravicí. Teď se to obrací. Před riziky AI varují i její tvůrci v Silicon Valley, ale fanoušky najdeme na levici, mezi progresivisty.
I Lobo rizika AI bagatelizuje. Bere to generačně. Skuhrání starších, jak nás ChatGPT okrádá o kreativitu, mu připomíná skuhrání Karla Marxe, že „stroje se stávají pro dělníka nepřátelskou silou“. Podobné skuhrání nachází už u Sokrata, jenž viděl úpadek kultury v technologii psaní, v psaní poznámek, protože pak si prý mladí už nic nepamatují. O dva a půl tisíce let později přišlo totéž v podobě videoher, chytrých telefonů, sociálních médií. Teď to přichází v podobě umělé inteligence.
Jak píše Lobo, každá debata potřebuje technologický symbol i cílové publikum. Jinými slovy, vždy se to hodí na mladé. A dále. Ve sporu o přirozenost a umělost bývala levice na straně první (fanoušci přirozeného osvětlení, přirozeného porodu, ochrany přírody a podobně), pravice na straně druhé. Teď když umělost získává body ve světě digitálním (AI) i lidském (tranzice pohlaví, translidé), Lobo objevuje, že „příroda má v sobě vždy nepřátelský, násilný a nemilosrdný prvek“. Čekají nás zajímavé debaty.
***
Jinak to vidí Abe Greenwald na webu Commentary, když píše o úpadku kultury. Pozastavuje se nad tím, kolik zpěváků nebo písničkářů je řazeno mezi básníky. Billy Joel, Bruce Springsteen i Bob Dylan. „V roce 2016, když Dylan získal Nobelovu cenu za literaturu, jsme stále měli dost rozumu, abychom se mu posmívali, i když Dylana miluju.“
Greenwald z toho rozvíjí následující hypotézu: „Popové hvězdy jsme začali nazývat básníky, neboť nám došli básníci, které bychom tak právem nazývat mohli. A básníci nám došli proto, že nám došli čtenáři poezie. A ve skutečnosti nám obecně docházejí čtenáři.“
Tady se opírá o čísla. Americké Národní centrum pro statistiku ve vzdělávání zjistilo, že počet dospělých v USA s nejnižší úrovní znalosti čtení se mezi lety 2017 a 2023 zvýšil z 19 na 28 procent. Nárůst o devět procentních bodů za pouhých šest let! S šířením AI se mnozí z nich nikdy nebudou muset naučit plné gramotnosti.
Úhrnem: „Brian Wilson (zesnulý člen Beach Boys) nebyl náš Beethoven. Nemáme žádného Beethovena. Brian Wilson byl náš Brian Wilson a sám o sobě dosáhl takové velikosti, jakou v dohledné době asi neuvidíme.“
Skuhrání starších, jak nás ChatGPT okrádá o kreativitu, připomíná skuhrání Karla Marxe, že „stroje se stávají pro dělníka nepřátelskou silou“.



















