To byly časy, co?
Podle stoupající podivnosti oněch vět lze soudit, že to byly časy už trochu víc minulé, a tudíž v něčem potenciálně nesrozumitelné nebo nepochopitelné. Historie prvních zvláštně použitých slov je některým asi známá, takže tady to ještě divné být nemusí.
I náročnost vedení skautského oddílu ne všichni dovedou posoudit. Ovšem existenci čtyřnohých letadel by zpochybnil skoro každý, nezvyklost celé věty ještě stupňována slovy jako ješto. A na příkladu poslední věty je jednoznačné to, co platí i pro ostatní věty – že je tam obsažena nějaká starší verze češtiny. Kde se tam pak ale vzalo to letadlo? A navíc i počitač?
Ne, nejedná se o onen mnohého schopný přístroj, který má dnes skoro každý doma. Stejně jako se v předchozích výrocích nikdo nevyjadřuje o složitosti vedení oddílu. Ani nikdo netvrdí, že nositelem čtyř nohou je létací dopravní prostředek. A stejně tak se v první větě neříká nic o intimním životě babičky či psa.
Mozková smrt české pravice. Paralyzovaly ji čtyři velké paradoxy |
Všechna inkriminovaná slova prostě znamenala něco jiného, než si teď obvykle představíme.
Mrdati označovalo pohyb, většinou do stran, proto se často spojuje s ocasem, okem a hlavou (“nad tím hlavau mrdá“) – ve spolupráci s ní naznačovalo zamítnutí či nelibost. K tomu jde v Gebauerově staročeském slovníku najít krásný příklad: „Tedy král otázal se jeho, proč by na královnu mrdal; Apollon vece: Králi, já sem na královnu nemrdal, ale na hudbu a na ples, že sem nic tu nového neviděl.“
Dneska se občas sloveso mrdnout používá pro popis rychlého pohybu, takže hlavou jde mrdnout taky, ale spíš proti zdi než jako vyjádření nesouhlasu. Našli bychom i Apollonovu výroku se zdánlivě podobající „mrdám na to,“ které se významově posunulo trochu víc a těží hlavně z dnešní expresivity slova. Ovšem ani dřív se tenhle výraz nemusel pojit jen s částmi těla, mohlo se taky stát, že ptáček vidí červy se mrdati.
Další podobné sloveso, šukat, se opět pojí s označením pohybu. Může nést významy pohybovat se z místa na místo a vykonávat drobné práce. Nenáročná práce zde pak není taková, která na člověka neklade nároky, nýbrž taková, za niž si člověk nic nenárokuje.
A konečně počitač a letadlo nesvědčí o technické vyspělosti našich předků, ale označují věci vcelku logické, které nejspíš sami uhodnete: počitač je osoba spočítávající něco (snad i bankéř ve hře), letadlo je živočich schopný letu. Třeba pták. Takže všechny záhady byly jednoduše rozluštěny. Čtyřnohý pták už zní logičtěji než čtyřnohý stroj, ne?
