Kamenem úrazu je hlavně jeden z bodů nedávno schválené slovenské ústavní novely, který nadřazuje slovenské právo nad unijní v záležitostech národní identity a kulturně-etických otázkách. „Každý Evropan by měl mít svobodnou volbu být tím, čím chce být. Populisté ale podkopávají naše evropské svobody a staré strany už nemají odvahu postavit se za společnou evropskou budoucnost,“ uvedl předkladatel Laurens Dassen, který zastupuje naopak novou stranu čili eurofederalistické liberální uskupení Volt.
Parlament jednoho státu sice nemůže přímo žalovat jinou členskou zemi, může ale vyzvat svoji vládu, aby takovou žalobu podala. Případná sankce by podle deníku Sme mohla mít podobu finanční částky, která by se mohla zvyšovat za každý den, kdy bylo porušováno právo Unie. Odečetla by se z evropských prostředků, na které má Slovensko nárok.
Být úspěšný na Slovensku se nevyplácí, vysokoškoláci mají nejnižší plat v celé EU |
Jestli k něčemu takovému, jako je oficiální žaloba Nizozemska vůči Slovensku, vůbec dojde, je otázka. V zemi tulipánů se schyluje k předčasným volbám, a kdo po nich sestaví vládu a hlavně kdy k tomu vůbec dojde, je hodně nejasné. Možná to bude za půl roku, možná za tři čtvrtě, třeba se budou muset volby opakovat. V každém případě ale dává premiérovi Robertu Ficovi do rukou další vítaný klacek „na Brusel“ a umožní mu ohrazovat se vůči snahám Evropské unie Slovensku cokoli diktovat. On totiž potřebuje nějakého vnějšího nepřítele, aby se mohl stylizovat do role ochránce země. A čím víc je tento nepřítel geograficky vzdálenější (Haag) a abstraktnější (Soud EU), tím lépe.
Slovensko patří k potravinově nejméně bezpečným zemím. Píše ekonomický portál Trend.sk. Podle něj se Slovensku nedaří úplně naplňovat pověst státu s dobrou dostupností kvalitních potravin navzdory tomu, že polovinu jeho území zabírá zemědělská půda.
Podle zmíněného portálu selhává Slovensko především v ukazateli fyzické dostupnosti potravin a možného rizika přerušení jejich dodávek. Souvisí to se sníženou potravinovou soběstačností i s problémy v distribuci v některých regionech. Ceny potravin na Slovensku se navíc v poslední době stále zvyšují, aniž by byly doprovázeny odpovídajícím růstem platů. Zmíněný vývoj má širší dopad i na jiná odvětví, třeba cestovní ruch. Pro stále víc Čechů se Slovensko stává pořád dražší a začalo se to odrážet i v konkrétních číslech. Jenomže tak jako u premiéra Fica platí, že důvody pro problémy hledá všude jinde, jenom ne u sebe, platí to i pro další ministry.
Riziko v ulicích, utajené peníze na kampaň a málo turistů. I tím teď žije Slovensko |
Podle ministra cestovního ruchu Rudolfa Huliaka mohou za klesající zájem českých turistů medvědi, respektive strach, že by jimi turisté mohli být napadeni. Opozice to vidí jinak a tvrdí, že Slovensko nemá žádnou strategii v oblasti cestovního ruchu a hlavně se stává zemí, jejímž dominantním problémem je špatná reputace a nedostatek demokracie. To je hodně silné tvrzení, které nemá bez nějakých objektivních dat relevanci. Faktem ale je, že příliš pozitivních zpráv o Slovensku se v posledních letech neobjevilo.
Všechno jednou končí a platí to i pro působení Viktora Beránka na Chatě pod Rysmi, nejvýše položené vysokohorské chatě na Slovensku, ležící ve výšce 2250 metrů nad mořem. Podle webu Aktuality.sk tam Beránek 48 let působil ve funkci správce chaty. Rodilý Pražák se jako dítě přestěhoval s rodiči na Slovensko a Tatrám zasvětil celý svůj život. Byl nejen duší chaty, ale také vysokohorským nosičem, kterého turisté často potkávali s nákladem na zádech na tatranských chodnících. Před několika dny Beránek z chaty odešel.
Personální změny se dotkly i několika dalších slovenských vysokohorských chat. Stalo se tak na základě výběrových řízení, která vypisuje Klub slovenských turistů. Jejich výsledky kritizoval nejen Slovenský horolezecký spolek James, který je menšinovým vlastníkem chat, ale také širší veřejnost, jež dokonce protestovala před zasedáním valného shromáždění Klubu slovenských turistů. A důvod? Výběrové řízení mělo být údajně netransparentní, provozovatelé chat měli být vybráni už předem.
Jak je vidět, rozdělení slovenské společnosti proniklo i do tak nepolitických sfér, jako je vysokohorská turistika. A to není dobrá zpráva.
