Tato polovojenská jednotka v minulosti bojovala v Čečensku, zapojena je i do války na Ukrajině. V každém případě ale vždy stojí proti ruské armádě. Slovenské bezpečnostní složky označily Mamulašviliho a několik dalších lidí z jeho okruhu za riziko, policie informovala o jejich údajných pokusech zaútočit na kritickou infrastrukturu. Proto jim měl být zablokován vstup do země. O šest měsíců později se zmíněný Mamuka Mamulašvili v klidu procházel v ulicích Bratislavy a ochotně poskytoval novinářům rozhovory, dokonce i před úřadem vlády.
Autoři slovenského serveru Sme.sk se ptají, jak mohou policie a tajné služby ochránit občany před skrytými hrozbami nebo terorismem, když nedokážou zatknout člověka, který se před nimi vůbec neskrývá. Hned dodali vysvětlení: Od Mamulašviliho ve skutečnosti žádné nebezpečí nehrozí, Ficovo strašení pučem mělo překrýt problémy jeho vlády a zdiskreditovat protesty, které se v celé zemi proti premiérovi konaly.
Nejenže policie nyní nikoho nevyslechla a neobvinila, ale podle Sme.sk není Mamulašvili ani v databázi lidí, kteří nesmějí vstoupit na území států v Schengenu. Nabízí se proto otázka, zda mohou občané Slovenska vůbec věřit tomu, co jejich političtí představitelé veřejně prohlašují. Jakou lze mít důvěru ve stát, který nezasáhl proti někomu, koho předtím sám označil za bezpečnostní riziko?
Slovensko je rozpolcené, rodiny se štěpí kvůli politice. Každá pozitivní zpráva je dobrá, ale kde ji vzít? |
Na všeobecnou nedůslednost, rozšířenou ve slovenské společnosti, když jde o ověřování informací, se zřejmě chtěl spolehnout i prezident Peter Pellegrini v otázce financování své předvolební kampaně. Pellegrini tvrdí, že mu na ni jeho sestra půjčila 250 tisíc eur, co je přibližně šest a čtvrt milionu korun. Slovenský Denník N ale zjistil, že den předtím, než dostal zmíněnou sumu od sestry, přistála na jeho transparentním účtu částka od jeho mateřské strany Hlas.
Podle Denníku N je tento časový nesoulad problematický. Strana, již dnešní prezident kdysi zakládal, totiž neměla tuto částku odkud vzít. Jediným zdrojem mohl být podle listu státní příspěvek za parlamentní volby z roku 2023, ten ale nesmí být použit na prezidentskou kampaň. Podle Transparency International tu došlo k porušení zákona a hrozí za něj pokuta. O půjčce nevěděli ani vysocí funkcionáři Hlasu a je otázka, proč byla dosud utajená. Případ již prověřuje krajská prokuratura.
Není to mimochodem poprvé, kdy okolo financování prezidentské kampaně vznikly pochybnosti. Denník N připomíná případ dřívější hlavy státu Andreje Kisky, který se pokusil odečíst si náklady na kampaň z daní. Nakonec vše řádně zaplatil, soudy ale jeho případ přesto vyhodnotily jako daňový podvod a odsoudily ho k trestu na jeden rok s dvouletou podmínkou. Přesto považuje Denník N Pellegriniho kauzu za větší problém, než tomu bylo u Kisky. Peter Pellegrini totiž nedokázal dostatečně vysvětlit, z čeho byla financována jeho kampaň. Zřejmě spoléhal na to, že se tím nikdo nebude zabývat.
Slovenské iluze o neutralitě. Proč jsou Ficovy nápady nejen nebezpečné, ale hlavně neuskutečnitelné? |
Slovenské národní parky jsou během letních měsíců oblíbeným cílem turistů. Nejen slovenských, ale také těch českých. V jejich případě se už nedá hovořit pouze o nějaké nostalgii z dob společného státu, do Tater nebo do Slovenského ráje si našla cestu také spousta mladých Čechů, kteří si už federaci nemohou pamatovat.
Český turista je v očích Slováků často spojován s různými klišé. Jestliže to dříve byly pověstné sandály jako obuv pro túry do Tater, v poslední době k nim přibyla novinka: český turista chodí do slovenských hor s rolničkou. Ta má sloužit na odplašení medvědů, o jejichž výskytu píší média stále častěji. A tak když půjdete po nějaké podhorské turistické trase a uslyšíte zdálky jemné cinkání, můžete si být jisti, že jde o návštěvníky z Česka.
Ale nadsázku stranou. Na Slovensku existují destinace, kde jsou rádi za každou duši. Překvapivě i ve Slovenském ráji, kde dle webu Postoj.sk ubývá domácích turistů. Podle pracovníka místního informačního centra letos sezonu zachraňují Poláci, přibylo Belgičanů, Němců či Nizozemců. A Češi? I těch výrazně ubylo. Podle webu to ale nesouvisí se strachem z medvědů, kteří ve Slovenském ráji vždycky byli a budou. Jako hlavní důvod uvádějí, že na Slovensku začalo být draho. Tento důvod uvádějí i Slováci, kteří proto „svůj ráj“ přenechávají jiným.
