I když, jak se to vezme. Jedno z mála odvětví, kterému se na Slovensku daří, je vývoz zbraní. Jak napsal slovenský Denník N, jeho objem se od útoku na Ukrajinu až zdesetinásobil. Export měl v loňském roce dosáhnout hodnoty 1,15 miliardy eur, což představuje 0,9 procenta HDP Slovenska. Leckterého čtenáře tyto informace možná překvapí, zvlášť když si je dá do spojitosti s tím, co říká současná slovenská vláda: že zbraně ze svých zásob na Ukrajinu posílat nebude, protože tím akorát prodlužuje už tři roky trvající válku.
Teď se píše, že vývoz byl od začátku války na Ukrajině vyšší než z Česka a že dál poroste. Jak tomu rozumět? Vysvětlení je prosté: Slovensko vyváží zbraně v rámci existujících obchodních kontraktů. Zatím je nikdo nerušil, protože jde o výhodný byznys, navíc zbrojařské firmy odvádějí peníze do rozpočtu a v situaci, kdy má Slovensko problémy dodržovat maastrichtská kritéria, je ve státní pokladně každé euro navíc dobré.
Když byznys kašle na politiku. Ekonomické vztahy se Slovenskem naopak rostou |
Ve stejný den vyšel průzkum o tom, že až 70 procent obyvatel Slovenska, včetně voličů vládních stran Smer a Hlas, by chtělo, aby jejich země zůstala součástí NATO. Podle údajů agentury Focus pro nevládní organizaci Future Slovakia Forum zároveň ale platí, že téměř polovina Slováků si přeje neutralitu a stejný počet lidí odmítá navyšovat finance na obranu. A během schůzky koaličních a opozičních stran, kterou svolal prezident Peter Pellegrini, se všichni přítomní shodli na tom, že Slovensko zatím nebude navyšovat výdaje na obranu. Pro byla i opozice, což bylo největším překvapením celého jednání. Zaujmout takový postoj v situaci, kdy má Slovensko válku prakticky na svých hranicích, je značně neprozíravé.
Pokud jde o zprávy ze Slovenska, je třeba počítat s tím, že se budou opět ve větší míře objevovat ty o medvědech. Huňáči se začali zjevně probouzet ze zimního spánku, takže v Dětvě na středním Slovensku už stálo jednoho občana setkání s medvědem život. Podle deníku Pravda si obyvatelé Dětvy stěžují, že problém s medvědy mají v regionu už několik let, ale zatím ho nikdo neřeší. Mezi místními se šíří nervozita a strach. Situací se zabývá nejen ministr životního prostředí Tomáš Taraba, ale celá vláda, jež vyhlásila mimořádnou situaci v 55 okresech a schválila plošný odstřel v rozsahu až 350 jedinců.
Slováci vyhlásili mimořádnou situaci. Kvůli útokům na lidi odstřelí 350 medvědů |
Podle odhadů z pražské Univerzity Karlovy přitom žije na Slovensku zhruba 1000 až 1300 medvědů. Jejich odstřel probíhal už v loňském roce, ale očekávaný efekt nepřinesl. Z minulosti víme, že boj s medvědy je na Slovensku i bytostně politickou záležitostí. Politici, kteří jsou dnes ve vládě, vyčítali svým předchůdcům, že se jim situace vymkla a že příliš naslouchali neziskovým organizacím, které „jednostranně“ podporují medvědy. Jeden ze současných ministrů dokonce kdysi hovořil o medvědech jako o „biologické zbrani Bruselu“. A i za takovéto nesmysly ho voliči díky preferenčním hlasům poslali do parlamentu.
Trochu ve stínu všech událostí zůstala informace, že slovenský ministr zahraničních věcí Juraj Blanár vyslal do Prahy nového velvyslance. K poslednímu březnovému dni ukončila svoji misi dosavadní ambasadorka Ingrid Brocková. Podle některých slovenských diplomatů šlo o vůbec nejlepší velvyslankyni, kterou kdy Slovensko v Praze mělo. Na její místo by měl od května nastoupit filozof Martin Muránsky, který se už řadu let pohybuje v okruhu vládní strany Smer i jejího lídra Roberta Fica. I to byl podle deníku SME důvod, proč vyjádřila slovenská opozice pochybnosti o jeho nezávislosti.
Slovenský ministr Kaliňák v Česku. V Aeru jednal o možném nákupu až 12 letounů |
Muránsky už naznačil, čeho by chtěl během mise v Praze dosáhnout: rozšířit styčné body v českých regionech a otevřít nové honorární konzuláty v Ostravě a Pardubicích. Je to logické, pokud uvážíme, že v Česku žije 242 tisíc slovenských občanů a přicházejí sem další. Dosud mohli pro konzulární záležitosti využít pouze úřad v Brně. Na klíčovou otázku, kdy zase dojde k obnovení společných zasedání vlád ČR a SR, budoucí velvyslanec uvedl, že na to vidí prostor až po českých parlamentních volbách. Úplně taktické takovéto vyjádření nebylo, ale aspoň teď všichni vědí, jestli bude budoucí velvyslanec víc politikem než diplomatem.
Autorka je komentátorka ČRo
