Duchové mrtvých ožívají v algoritmech umělé inteligence. Říká se jim různě – chatboti mrtvých, generativní duchové, žalboti (anglicky griefbots) či mrtvoboti (anglicky deathbots či thanabots). Jednoho z prvních žalbotů vytvořila Eugenia Kuydaová v roce 2016. Když její přítel Roman Mazurenko zahynul při dopravní nehodě, zadala do umělé inteligence vyvíjené její vlastní firmou na 8000 řádek textových zpráv, které od Mazurenka dostali jeho přátelé. S takto vybaveným chatbotem pak vedla diskuse, pro které umělá inteligence vybírala věty z Mazurenkových textovek.
Nástup žalbotů vyvolává celou řadu znepokojivých otázek. Musí dát zesnulý souhlas s vytvořením žalbota? Kdo bude jeho vlastníkem? Co když zkreslí minulost?
Tento typ „rozhovoru se záhrobím“ nabízel samozřejmě velmi omezené možnosti, Kuydaová proto vytvořila vyšší verze tzv. Roman Bota, kde už umělá inteligence generovala na základě textových zpráv nové, originální odpovědi. A lidé, kteří Mazurenka znali, hodnotili věty produkované Roman Botem za zdařilou nápodobu způsobu vyjadřování zesnulého.
Posedlost spiritismem
Dnes si může žalbota pořídit každý, kdo o to stojí. Z digitálních dat zanechaných blízkou osobou mu vygenerují jejího virtuálního avatara profesionální firmy, jako jsou Project December, HereAfter, Replika, YOV či Eternos.life. Klientům slibují: „Nemusíte dát sbohem svým blízkým ani po smrti. Můžete s nimi i nadále sdílet vzácné životní chvíle.“ Žalbot může vést rozhovory psaným textem nebo i syntetickou nápodobou nebožtíkova hlasu, kterou lze doplnit o rekonstrukci tváře. V budoucnu může zesnulého zastoupit dvojník představovaný humanoidním robotem.
