Lidovky.cz: Mému laickému oku přijde Emil Zátopek jako jedna z nejparadoxnějších postav československých dějin, respektive sportovních dějin. Je to pravda, nebo úplná blbost?
Z pohledu sportovních dějin je to bezesporu pravda.
Lidovky.cz: V čem konkrétně?
Vrchol jeho kariéry byl před 70 lety. Už mezi námi není moc lidí, kteří si jeho triumf v Helsinkách v srpnu roku 1952 živě pamatují, přesto je ve světě velmi, velmi známou postavou. Jeho globální zásah byl skutečně veliký.
Lidovky.cz: Jak se to stalo? Tehdy nebyla televize, natož Instagram, sportovce v reklamách nepoužívali prodejci telefonů ani spodního prádla, celé to byla doslova amatérská zábava, nesrovnatelná s dnešním globálním showbyznysem.
V 50. letech byl Emil Zátopek v mnoha zemích opravdu jedním z mála Čechoslováků, jehož jméno lidé znali. Někdy vůbec jediným. Přitom ho mohli znát jenom útržkovitě z novin, rozhlasu a filmových týdeníků. Klíčové bylo, že jeho vrcholná chvíle přišla na olympiádě. Že uspěl v atletice, která byla a je globálním sportem. Že na jedněch hrách vytvořil tři olympijské rekordy. A hlavně dokázal něco, co nikdo předtím ani po něm, tedy zvítězit v závodech na pět kilometrů, na deset kilometrů a pak ještě v maratonu.
