Potopení a do té doby největší množství smrtelných obětí se pro Titanic paradoxně stalo jeho mediálním štěstím. Z události, během které zahynulo více než 1500 lidí, se stala legendární katastrofa – byla několikrát epicky zfilmována a tu a tam se ve zprávách objeví informace, že nějaký australský magnát či čínská společnost chtějí postavit jeho kopii.
Pokud by se osudové dubnové noci roku 1912 Titanic po setkání s ledovcem udržel na hladině, byla by z toho sice velká zpráva v novinách a posádku by čekala nekonečná sezení s vyšetřovací komisí, ale na nehodu by se záhy zapomnělo.
Loď by byla odtažena do doků v severoirském Belfastu, kde by byla opravena, a dál by pravidelně převážela pasažéry mezi Evropou a Amerikou. Je velmi pravděpodobné, že pokud by se nestala obětí německých ponorkových útoků během první světové války, nadále by sloužila společnosti White Star Lines, než by byl v první polovině 30. let parník kvůli své zastaralosti a příliš drahým opravám poslán do šrotu.
Kdysi největší a nepotopitelný Titanic by tak skončil stejně jako jeho o rok starší sesterská loď Olympic, která byla vyřazena z provozu a sešrotována v roce 1935. Přestože Olympic byl s Titanikem téměř identický a srovnatelně majestátní, i co se luxusu týká, málokdo si na jeho jméno vzpomene. A pouze nadšenci historie mořeplavby v paměti vyloví jména jiných osobních zaoceánských lodí jako Lusitanie nebo Mauretánie, které křižovaly Atlantik při pravidelných cestách z jednoho kontinentu na druhý.
Konec zaoceánských kolosů
V těchto dnech se však obyvatelé americké Filadelfie rozpomněli, že jejich přístav na řece Delaware hostí jeden z posledních zaoceánských parníků, který osudu svých historických souputníků dosud unikal. Řeč je o lodi SS United States, největším osobním plavidle, které kdy bylo ve Spojených státech postaveno; je dokonce o téměř 33 metrů delší než legendární Titanic.
Místní chtějí zopakovat úspěch potopení vyřazené letadlové lodi USS Oriskany, která každoročně přiláká asi 10 000 potápěčů, již tu utratí více než 3 miliony dolarů.
SS United States postavili po druhé světové válce a díky mnoha technickým inovacím se stala nejrychlejší zaoceánskou lodí na transatlantických trasách – již na své první plavbě v roce 1952 získala tradiční Modrou stuhu, jejíž držitelkou je dodnes. Loď se během své služby stala symbolem moderního amerického průmyslu, ale také uctívaným kulturním symbolem – synonymem pro mocné, bohaté a slavné. V době zlatého věku Hollywoodu přepravovala přes Atlantik některé z nejpopulárnějších celebrit, včetně Johna Wayna, Marilyn Monroe, Marlona Branda či monacké princezny Grace Kellyové, mimochodem filadelfské rodačky.
Kvůli novým technologiím však lodi vznikla brzy konkurence – postupné zavedení dálkových proudových letadel učinilo leteckou dopravu mezi Evropou a Amerikou dostupnější. Provoz linkové lodní dopravy přestával být v šedesátých letech finančně udržitelný a v roce 1969 byla SS United States vyřazena z provozu. Několikrát pak změnila majitele s různými plány – sloužit měla jako plovoucí hotel nebo se chystala její přestavba na výletní loď nebo muzeum. A od roku 1996 „dočasně“ kotví u mola v jižní Filadelfii a správce plavidla, organizace SS United States Conservancy, ji udržoval, pořádal sbírky na další provoz a snažil se ji proměnit v národní kulturní památku nebo pro ni najít jiný důstojný účel. V posledním roce dokonce na lodi probíhaly intenzivní opravy.
Zaoceánský parník SS United States od roku 1996 „dočasně“ kotví u mola v jižní Filadelfii. FOTO Profimedia.cz
Společnosti Penn Warehousing, která provozuje molo, u něhož SS United States kotví, však došla trpělivost s partnery, kteří odmítali zvýšení poplatku za nájem. Došlo až na soud, kde Penn Warehousing uvedl, že dohoda o kotvení z roku 2011 je nejasná a neměla by platit na dobu neurčitou. Soudkyně Anita B. Brodyová dala Penn Warehousingu za pravdu, správci plavidla stanovila pevnou lhůtu na vypracování plánu na přestěhování lodi a zprostředkovala dohodu, která umožnila SS United States zůstat u filadelfského mola až do 12. prosince.
S řešením přispěchal na pomoc přímořský okres Okaloosa na Floridě, když představil plán na potopení zaoceánské lodě s cílem vytvořit největší umělý útes na světě. Místní tak chtějí zopakovat úspěch potopení vyřazené letadlové lodi USS Oriskany, která každoročně přiláká asi 10 000 potápěčů do nedalekého floridského okresu Escambia. Turisté zde utratí více než 3 miliony dolarů za ubytování, stravu a další služby. A to je lákavé.
Přestože nyní SS United States již postrádá vnitřní vybavení i pohon, před jejím definitivním spočinutím na dně mořském ještě z lodi musí být odstraněn materiál, který by mohl představovat potenciální nebezpečí pro životní prostředí. Okres Okaloosa na koupi, vyčištění, přepravu a potopení plavidla vyčlenil víc než 10 milionů dolarů. Samotná přeprava lodi musela být již několikrát odložena kvůli předpovědi počasí a pochybnostem pobřežní stráže o technickém stavu plavidla.
VIDEO: Titaniku odpadla část ikonického zábradlí, do třiceti let zmizí celý |
Výjezd z přístavu komplikuje i příliv, který ovlivňuje hladinu vody pod silničním mostem nad řekou. Okres Okaloosa přitom již hradil pokutu 100 tisíc dolarů za nedodržení původního termínu odtažení lodě a platí i denní poplatek 2400 dolarů za dokování do doby, než k přesunu dojde. Jeho představitelé však věří, že se to vyplatí. Na rozdíl od východního pobřeží Floridy nemá oblast na pobřeží Mexického zálivu tradici masového turismu, nyní sem ale začíná směřovat víc a víc rybářů a potápěčů, místní proto chtějí plně využít potenciál zdejších pláží a smaragdově zelené vody.
V optimistickém duchu lze na závěr dodat, že záměrné potopení SS United States za účelem vytvoření umělého útesu je vlastně pokračováním jejího úspěšného příběhu. Zfilmování jako Titanic se asi nedočká, bude však nadále existovat jako potápěčská atrakce, která přinese miliony dolarů ročně v rámci místního cestovního ruchu hotelům, obchodům s potápěčskými potřebami, charterovému rybolovu a dalším službám.
