Kulky byly slyšet čím dál blíž a Vaňka si byl jistý, že nějaká další už ho musí trefit. Skripka v druhém příkopu ale dál ležel a opětoval palbu na německé vojáky. Krýt ústup skupiny, zdržet pronásledovatele co nejdéle, zněla domluva. Ale ne se obětovat. Zkušený ruský voják snad ví, co dělá, snažil se uklidňovat devatenáctiletý Vavřinec Korčiš (zvaný ve skupině Vaňka). Jestli drží tohle slovenský dítě, já necouvnu, kontroloval Vaňku Skripka.
Přesně major Ivan Ivanovič Skripka-Studenskij. O dost později, než bylo aspoň trochu bezpečné, naštěstí zkontrolovali situaci v druhém příkopu oba najednou. Jen na sebe pohlédli a bez signálu oba vyskočili a běželi za skupinou do relativního bezpečí hor někde nad Banskou Bystricí.
