Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Člověk rozhoduje. Fried ukazuje dějiny středověku na příbězích lidí, kteří měnili své obory i historii

  13:30

Artušovské legendy vytvořily základ rytířské kultuře. | foto: Profimedia.cz

Středověk je obdobím dějin lidstva, které trvalo celých tisíc let. To je ohromující údobí historie – pokud si představíme, že zrovna my dnes stojíme na konci takové epochy, její počátek bychom z našeho pohledu museli hledat třeba někde za časů první krize přemyslovského státu a bratrovražedných bojů mezi Boleslavem III., Oldřichem a Jaromírem.

A to je doba od nás tak nepředstavitelně vzdálená, že bychom vůbec nemohli mluvit o nějaké jednotě té tisícovky let, o jejich společných rysech nebo něčem, co by se lišilo od doby předcházející. A totéž platí o středověkém člověku, který zažil objevení Ameriky roku 1492, což se obvykle udává jako datum počátku novověku (někdy se ale také udává pád Konstantinopole 1453 či klíčové vystoupení Martina Luthera 1517).

Hlavním tématem knihy je kulturní evoluce a kontinuita. Teprve ze zpětného pohledu je možné vidět nějaké zákonitosti, současníkům se vždy jeví nahodilé a náhodné.

Německý historik Johannes Fried (1942–2026, shodou okolností zemřel přesně před týdnem v sobotu), autor knihy Středověk. Dějiny a kultura, nijak nezastírá, že na žádnou jednotu středověku nevěří. Dobře si uvědomuje, že tisíc let v lidských dějinách tvoří především lidé, kteří tu historii vytváří a tím mění svou budoucnost.

V tom spočívá největší plus této publikace: po tendencích, jež převažovaly především ve 20. století, totiž že za dějinami stojí „lid“, „masy“, nebo dokonce „společnost“, se Fried vrací k historii konkrétních jednotlivců. Žádní rytíři, mniši nebo sedláci či poddaní coby abstraktní pojmy zahrnující celou socioekonomickou vrstvu ho nezajímají. Místo nich nabízí konkrétní příběhy konkrétních lidí, díky čemuž dokáže plasticky popsat celé údobí v plné šíři.

Johannes Fried: Středověk. Dějiny a kultura.

  • Překlad Rudolf Řežábek
  • Vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha 2025
  • 440 stran

Hlavním Friedovým tématem je kulturní evoluce a její kontinuita i diskontinuita. Autor si uvědomuje, že se dá vysledovat až zpětně: teprve ze zpětného pohledu je možné vidět nějaké zákonitosti, současníkům se všechny prožívané skutečnosti jeví nahodilé a náhodné. A s tímto vědomím popisuje fascinující vývoj během dlouhého údobí dějin, na které sice následující epochy jako renesance koukaly spatra, ale které položilo základy světa, jak ho známe dnes.

Vstoupit do diskuse (2 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.