Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

V poustevně i se zapřaženým čertem. Co nám říká svatý Prokop dnes?

  16:30

Svatý Prokop | foto: Profimedia.cz

Nejznámější legenda vypráví, že svatý Prokop zapřáhl do pluhu samotného ďábla. Představa, jak světec s pekelníkem poháněným křížem místo biče vyoral asi 20 kilometrů dlouhou Čertovu brázdu z Chotouně až k Sázavě, je půvabná, nicméně síla této legendy spočívá daleko víc v symbolice.

Zlo nelze porazit násilím ani nenávistí, ale tím, že člověk dokáže svou energii nasměrovat k něčemu dobrému a užitečnému. Prokopův ďábel připomíná všechny naše slabosti, pokušení i chaos, které je třeba spoutat, aby nás neovládly.

Co o tomto světci, svatořečenému už roku 1204, víme? Prokop se narodil kolem roku 970 v Chotouni u Českého Brodu. Podle tradice studoval na pražské škole spojené s biskupstvím a osvojil si nejen latinské vzdělání, ale také slovanskou bohoslužebnou tradici, která v českých zemích přežívala po příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Některé prameny uvádějí, že byl ženatý a měl syna, což tehdejší pravidla ještě nevylučovala.

Kol. autorů: Svatý Prokop: Sázava a kanonizace v historickém kontextu

  • Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 202
  • 484 stran

Později se však rozhodl zasvětit svůj život zcela Bohu a odešel do samoty v hlubokých lesích u řeky Sázavy. Kolem jeho poustevny vznikla komunita, kterou podpořil i vládnoucí kníže Oldřich. Ten podle legendy objevil Prokopa při lovu a rozpoznal v něm výjimečného muže. Díky jeho podpoře tak vznikl kolem roku 1032 Sázavský klášter a Prokop se stal jeho prvním opatem. V klášteře se vedle latiny používala také staroslověnština, což v době, kdy Evropa směřovala k jednotné latinské liturgii, nebývalo právě obvyklé.

Svatý Prokop zemřel roku 1053, ale jeho odkaz k nám mluví dodnes: připomíná, že opravdová autorita nevyrůstá z moci ani z bohatství, nýbrž z charakteru, a ukazuje, že trvalé hodnoty vznikají z tiché práce, věrnosti vlastním zásadám a služby druhým.

Kde oral svatý Prokop s čertem. Za slovanskou kulturou do Sázavského kláštera

Toto vše se snaží akcentovat mezioborový tým historiků, archeologů, uměnovědců, filologů i teologů a přináší nové pohledy na život a kult tohoto významného českého patrona i na jím založený Sázavský klášter. Projekt, který zahájil ještě nedávno zesnulý odborník, profesor Petr Sommer, se v pěti celcích zabývá otázkami staroslověnské liturgie a písemnictví, archeologickými výzkumy i prokopským kultem. Nabízí také ukázky proměn kanonizačních procesů od počátků až k současnosti.

Vstoupit do diskuse (3 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.