Česká a stará mexická tradice mají jednu věc společnou: hledání vlastního původu v legendární migraci předků na dnešní teritorium a odvození jména od iniciátora celého putování. V našem případě je jím senior Bohemus čili Čech dle Dalimila, v případě Aztéků – či správně Mexiků – je jím přímo sluneční božstvo Huitzilopochtli, známé také jako Mexi.
Někteří mexičtí historici uvažují, že pravlastí je ostrovní město Mexcaltitlán v Nayaritu. Je však otázka, zda nesprávným výkladem mýtů starých nevznikají mýty nové.
Oba příběhy spojuje řada společných věcí. Známe legendární pravlasti obou etnik: u nás „země charvátská“, v případě Mexiků je to pak Aztlán. V obou případech hrají mimořádnou roli také posvátné hory – u nás Říp, v Mexiku hora Chapultepec. Historiografie obou zemí oba příběhy zasazuje do širšího dějinného rámce, mexická pověst je však co do obsažnosti příběhu mnohem košatější.
Kodex Boturini
Současná mexická státní vlajka obsahuje pozoruhodný obraz: orla sedícího na kaktusu a požírajícího hada. Původ tohoto symbolu sahá k jednomu z nejvýznamnějších historických dokumentů v Americe, kodexu Boturini, známému také jako Tira de la Peregrinación de los Mexica neboli „Příběh o putování Mexiků“. Tento kodex z 16. století, vzniklý na základě starší, předhispánské tradice, vypráví příběh o mytické migraci, která dala vzniknout Mexiku – o cestě podniknuté pod božským vedením za hledáním prorockého znamení. Dávné domorodé příběhy vyprávějí o lidech, kteří založili velký Tenochtitlán, Mexiko.
