Před pár lety šel Martin Krupauer s Pavlem Kvintusem na schůzku. Chtěl si obhlédnout budovu, kvůli které mu volal jeden z klientů. Zakázka z toho nakonec nebyla, architekti ale budovu koupili. Je v pražských Holešovicích a jmenuje se Panelárna. Přehlédnout ji nelze: věž budovy má modrou fasádu a shlíží dolů na řeku. Teď, po několika letech, si tu Krupauerovo architektonické studio A8000 otevřelo novou pobočku.
Praha otevřela dva moderní terminály, jeden přímo ve Stromovce. Jak se povedly? |
Studio A8000 funguje v Česku už třetí dekádu. Domov má v Českých Budějovicích, ostatně na jihu narazíte na nespočet jeho projektů. Kraj ale architektům začal být brzy malý, ještě v 90. letech se tak například se slavným francouzským architektem Jeanem Nouvelem podíleli na návrhu budovy na pražském Smíchově: jmenuje se Zlatý Anděl a tvoří moderní část centra Prahy 5. Známé jsou i další počiny studia – významnou měrou se podílelo na současné podobě Lipna, rekonstruovalo výpravní budovy v Plzni i Českých Budějovicích, navrhlo interiér multifunkční haly Forum Karlín a stojí také za projektem Společenského centra Sedlčany. V posledních letech se ateliér dokonce podílí na proměně lokality Cape Smokey v Kanadě.
Ale ať tam, či onde, důležitou roli v projektech studia vždy zastávala řeka. „Tématům s vodou se věnujeme dlouhodobě. Její přítomnost v prostoru nás inspiruje,“ líčí Krupauer, jehož studio stojí za urbanistickou studií břehů řeky v jihočeské metropoli, za vltavskou vodní cestou, provozním areálem Povodí Vltavy nebo přístavištěm České Vrbné. Vyhrálo také soutěž na transformaci okolí jezera Medard v Karlovarském kraji, které vzniklo v bývalém lomu.
Tohle všechno nyní dovedlo studio do širšího centra Prahy, na levý břeh Vltavy. Dosud obýval ateliér prostory na rušném náměstí I. P. Pavlova: z jihu Čech byste však tady toho našli pramálo, prostory jim tu navíc začaly být poněkud těsné. A tak se architekti rozhlíželi, přemýšleli, až přišla náhoda v podobě panelárny.
Malá školní revoluce! Dost bylo ohavných budov, moderní architektura všechno mění |
Budova v Holešovicích vznikla už v 60. letech 20. století, nicméně zástavbu bychom zde našli už od konce století devatenáctého, kdy se v Holešovicích začal rozvíjet průmysl. Dlouho se uvažovalo o tom, že by původní stavby měly výrobě ustoupit. Poprvé se o tom mluvilo ve 30. letech, s asanací se počítalo rovněž v době druhé světové války. Nakonec byla zdejší výstavba stržená ve druhé polovině 50. let, takže tu pak mezi lety 1951 až 1961 vznikla panelárna Prefa Holešovice.
A v ní bychom našli betonárku, armovnu, výrobní halu, sklady, jeřáby i železniční vlečky. Z panelů, které se tu vyrobily, se postavilo nedaleké sídliště Bohnice. Ale nejen ono. Hlavním projektantem v budově byl Keramo-projekt, který se specializoval na navrhování závodů pro výrobu stavebních materiálů v celém Československu.
Obnovení ducha místa
„Architektonicky byla panelárna ve své době vnímána jako poctivá, solidní a přímá. Výrobní hala měla podobu čistého kvádru doplněného jednoduchými sochařskými prvky. Vrátnice se střešními konzolami odkazovaly na styl Miese van der Rohe,“ popisuje ateliér. Po roce 1965 tu pak bylo dostavěno Sociálně-administrativní centrum, ve kterém byla vrátnice, dva byty, jídelna, administrativní budova a sociální zařízení. A v těchto místech se nyní usadili architekti A8000.
Po roce 1989 přešla Prefa do soukromých rukou, začal tu fungovat podnik Wolf. Výroba v budově s modrou věží tak zůstala až do roku 2013. Od té doby se tu střídali majitelé a v jednu chvíli objektu dokonce hrozila demolice, až v roce 2023 do projektu vstoupil Krupauer s plánem dát domu zpátky jeho industriální eleganci.
Loos v Nedvědici. Se jménem slavného architekta je pod Pernštejnem spojená záhada |
„Naším cílem bylo především zachovat, nebo spíš obnovit duch místa. Naší dlouhodobou filozofií je, že nechceme stavby bourat a stavět nové, raději těm stávajícím vracíme život a obnovujeme je. Právě v tom vidíme udržitelný přístup k architektuře,“ líčí zakladatel A8000.
Studio má za sebou první etapu rekonstrukce. A ta ukazuje, že zbourat tuhle modrou krásku by přece byla převeliká škoda.
„Když jsme sem přišli, byl prostor celý zastavěný, byly tady příčky, které sem nepatřily, takže to bylo uzavřené. My jsme se ten prostor snažili co nejvíce vyčistit. V původním plánu přitom bylo, že dole v budově bude parkoviště asi pro šest aut. To jsme okamžitě odmítli, protože na takovém krásném místě v kontaktu s řekou by to byla opravdu škoda,“ líčí architektka z A8000 Lucie Formanová.
Ateliér zabydlel dvě patra, tedy i místo pro plánované parkoviště, kde nakonec vznikly rovněž kanceláře. Dovnitř se vchází přes recepci v prvním patře, za kterou následuje otevřená kuchyň a pak hlavní pracovní prostor.
„Od začátku nám přišel jedinečný a cítili jsme v něm velký potenciál. Byl tu světlík a příhradová konstrukce, obojí jsme se snažili co nejvíc očistit od přidaných technologií a vyzdvihnout tak tvar a lehkost konstrukce,“ uvádí Formanová.
Na architekty vykoukl kromě světlíku i původní strop, který má v nejtenčím místě pouhé tři centimetry a nese celou střechu, což je konstrukčně i technicky velmi unikátní. Nově je natřený nabílo a technologie jsou umístěny tak, aby strop vynikl.
Společenský prostor
Do horního patra usadilo studio juniorní architekty a urbanisty. Je to prý proto, že tudy krásně proplouvá inspirace. Nejsou tu žádné kanceláře. Otevřený prostor má evokovat svobodu, je transparentní a vybízí k tomu, aby si člověk řekl o pomoc zkušenějšímu kolegovi.
Nejspolečenštějším prostorem ateliéru je dostatečně prostorná kuchyň. Jsou tu místa k sezení i bar. Je možné si sem přijít udělat kávu nebo si prostě přijít popovídat nebo předat myšlenky k projektu.
Kdo chce jet do Alp, pojede tam, a na procovské apartmány v Beskydech se vykašle |
Také se tu ale vaří. Zatímco v jiných kancelářích jsou k dispozici jen mikrovlnné trouby, tady je rovnou i varná deska. „Minimálně jednou, nebo dokonce dvakrát do měsíce sem někdo přijde a uvaří pro všechny. Zrovna minulý týden jsme odevzdávali soutěžní návrh, takže jsme si nakoipili špagety, někdo přinesl houby a uvařili jsme si tady oběd,“ líčí Formanová. Když je hezky, obědvá se venku. V zimě si tu zase architekti dělali vánoční oběd, smažily se kapří řízky.
Dole je další pracovní prostor. Architekti tu nechali odbourat celou stěnu, kterou pak nahradilo co největší prosklení s výhledem na řeku. Nachází se tu také zázemí pro schůze, místnost chce ateliér půjčovat i případným zájemcům. Jeden z architektů, jenž působí i na ČVUT, chce tady zase uspořádat výstavu studentských návrhů. Sami architekti si tu pak ve volném čase dělají například přednášky o cestování.
Místnost se jmenuje Kotelna, protože právě ta tu dřív byla, a odkazuje na bývalé pražské sídlo firmy na I. P. Pavlova. Původní kanceláře připomínají dřívka vyskládaná na části podlahy jako parkety.
Prostoru pak dominuje promítací zeď. „Není to plátno, zeď jsme opatřili speciálním nátěrem. Má to ohromnou sílu, což jsme si na začátku ani neuvědomovali. Na stěnu se dá totiž promítnout i to, co se jinak klientům těžko popisuje. Zkoušíme různě experimentovat a propojovat fyzické materiály s promítáním, a tak třeba testovat vzorky fasády,“ vysvětluje Formanová.
Stěna slouží i pro různé videohovory napříč pobočkami ateliéru, které jsou kromě Prahy také v Brně a samozřejmě v Českých Budějovicích. No a v neposlední řadě je tu i pro volné chvíle. Dá se na ni promítnout sportovní zápas nebo finále reality show. Zážitek je to velký, plátno má totiž asi šestnáct metrů čtverečních.
Klíčové schodiště
Dole se nachází zároveň další větší otevřený pracovní prostor, který umožňuje, aby pospolu mohly sedět například týmy, které pracují na návrzích pro architektonické soutěže. Je tu ale také hned několik zasedaček, kde se mohou konat nejrůznější porady.
A8000 dolů umístilo rovněž místnosti techničtějšího rázu. Je tu modelárna, kde najdete spoustu domů od A8000, jen v miniaturní podobě. „Na I. P. Pavlova měla naše modelárna jen dvanáct metrů čtverečních a už jsme se tam nevešli. Tady bylo jasné, že tu musí vzniknout dílna, protože každý projekt začíná modelem,“ popisuje architektka. A pak tu je k vidění i všemožná technika. Jsou tu například dvě 3D tiskárny, řezačky, v plánu je pořídit CNC frézu.
Srdcem celého ateliéru je ale schodiště mezi oběma patry. Dřív tu žádné nebylo, do kotelny vedl jen žebřík. Teď jsou tu schody, které objímá deska z průhledného polykarbonátu. Jde o materiál, jenž se používá například na autobusových zastávkách, je transparentní a prosvícený.
„Je to takový pokus, který se povedl. Hledali jsme nějaký materiál, který nebude propustný, ale kontakt s tím, co se děje uvnitř, zůstane přímý, a nakonec padla volba právě na polykarbonát. Zároveň jsme měli šikovného truhláře, který ho doplnil o dubové dřevo,“ líčí Formanová.
Řeka v moderní čtvrti
Architekti se schodiště nakonec rozhodli i rozsvítit, a tak do stěn umístili LED pásky. Světlo se dá různě tlumit a rozsvěcovat, svítí každopádně celý den a celou noc. Mezi schodištěm si pak architekti hráli ještě s různými variantami materiálu, a tak v horní části je mléčný, zatímco dole čirý. Polykarbonát se však objevuje nejen na schodišti, ale v celém ateliéru. Najdete ho na skříňkách i psacím stole na recepci, jsou z něj vyrobeny i přední stěny jednotlivých zasedaček.
Česko dohání zpoždění za světem, přichází doba dřevěná. Vznikne největší bytový dům |
Celá budova má podle studia A8000 ohromné kvality, nepodařilo se ale zjistit, kdo je jejím původním architektem. Výhodou Panelárny však je to, že kromě vnitřního zázemí poskytuje i to venkovní. Je tu původní terasa, dole pak vydlážděný prostor, kde mohou architekti parkovat, případně pořádat i různé eventy. Jsou tu venkovní schody, po kterých se dá vyjít na úroveň prvního patra.
No a především je tu ona řeka, která ateliér poutá s rodným městem jako pupeční šňůra. „Řeku využíváme mnohem víc, než jsme si na začátku mysleli. Spousta lidí tvrdí, že se ve Vltavě nedá koupat, my jsme ale z Budějic a koupat se v řece je pro nás normální. Pořád jsme přemýšleli, proč tady do té vody nikdo nechodí, a nakonec to překonali i kolegové z Prahy. Uspořádali jsme i River Party, a když je horko, všichni se v době oběda sebereme a naskáčeme do vody,“ líčí tisková mluvčí architektonického studia Karolína Krupauerová.
Výhledy jsou tu také pěkné. Zleva Panelárna sousedí s Trojským mostem, vidět je i na most Barikádníků, nádraží Holešovice či nedávno vybudované administrativní centrum Port7, za kterým stojí developerská společnost Skanska. Praha 7 tu také vybudovala park. A mnoho dalšího se tu ještě má stát.
„Je pro nás vzrušující být součástí proměny dynamických Holešovic, ve kterých postupně vyroste nová čtvrť Bubny-Zátory i Vltavská filharmonie,“ zmiňuje Martin Krupauer, který mimochodem na připravovaný kulturní svatostánek dohlíží jako vedoucí projektového týmu.
Kromě ateliéru A8000 sídlí v Panelárně také různé další firmy. Usadily se v samotné věži. V druhém křídle, naproti tomu, které obsadilo architektonické studio, se do pár měsíců otevře studio jógy a barré.
V plánu je také pustit se do druhé fáze rekonstrukce, se kterou by se mohlo začít za několik let. Soustředit se bude především na věž, která by se měla navrátit ke své původní podobě, kdy pásová okna tvořila na fasádě jakési prstence.
„Když se podíváte nahoru na věž, uvidíte prstenec ocelových nosníků, které pomocí táhel vynáší jednotlivá podlaží. To je konstrukčně velmi chytré a nás to nepřestává fascinovat,“ říká Formanová.
Vyzdvižení ducha
A proč se vlastně budově stále říká Panelárna? Původní investor tu plánoval jméno River Off, nakonec zvítězil původní název, který se pomalu vetřel nejen do slovníku samotných architektů (“sejdeme se na Panelárně“), stejně jako do myslí těch, kdo s budovou už nějaký ten čas žijí a mají ji rádi.
„Jako studio se nebojíme jít do risku a vidíme potenciál v místech, kde ho ostatní nevidí. V tom, co by jiní demolovali, my cítíme ducha a dokážeme ho vyzdvihnout. A to se ukazuje jako správná cesta. Najednou se totiž ozvali všichni ti, kdo chodí okolo běhat nebo nedaleko bydlí, a líčí nám, jak mají tenhle barák rádi. To jsme ani nečekali,“ uzavírá Karolína Krupauerová.
Autorka je spolupracovnice LN.
