Vědci se zabývali takzvaným odpadním teplem, které vzniká například při vytápění budov nebo při spalování fosilních paliv. Experti tvrdí, že toto teplo pak zřejmě proniká do vzduchu proudícího v atmosféře a v rámci tohoto takzvaného tryskového proudění se může dostat do vzdálených oblastí a zvýšit zde teplotu až o jeden stupeň Celsia.
Ochlazení v Evropě
Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu, z Floridské univerzity a z amerického Národního střediska pro výzkum atmosféry (NCAR) tak prý ve svých modelech zaznamenali oteplení, ke kterému dochází na podzim a v zimě v rozsáhlých oblastech na severu Kanady, na Aljašce a na severu Číny. V některých částech Evropy by změny v atmosférickém proudění mohly prý naopak způsobit ochlazení, a to především na podzim.
Agentura AP upozornila, že o skutečnosti, že teplota ve městech je vyšší než v zemědělských oblastech, se ví relativně dlouho. Studie ale naznačuje, že teplo může stoupat do výšky asi 800 metrů a měnit vzdušné proudění. Vliv tohoto jevu na globální teploty je ale zanedbatelný, tvrdí experti. Na úrovni planety prý způsobuje nárůst teploty průměrně jen o 0,01 stupně Celsia.
