Státy silou vznikají a silou se udržují. Některé dokonce vznikají terorem. A nejinak tomu bylo v případě Státu Izrael. Byl to totiž židovský terorismus, který Brity donutil, aby se stáhli z Palestiny – sionistické militantní skupiny jako Sternův gang nebo Irgun disponovaly zhruba tisíci bojovníky (1945) a chápaly, že jsou příliš slabé na to, aby Brity porazily a vyhnaly z Palestiny v otevřeném boji. Chápaly ale také, že jsou dost silné na to, aby upadající velmoc vyprovokovaly a unavily tak, aby se nakonec porazila sama. Strategie Irgunu a dalších židovských teroristů totiž byla strategií zápasníků juda: použít nepřiměřenou sílu protivníka proti němu samému.
Zprvu prý nechtěli Brity zabíjet, jen způsobovat ekonomické škody a vyvolávat chaos. Tento způsob boje se zdál části bojovníků Irgunu změkčilý, takže se odtrhli.
Cílem bylo Brity vystrašit bombovými útoky, zabíjením, ničením majetku a vyvoláváním chaosu. Vyděšení Britové pak měli jednat unáhleně a přehnaně, ve snaze obnovit řád a bezpečí povolat do Palestiny posily a přebudovat ji na předraženou pevnost, kterou nebudou schopni dlouhodobě ufinancovat. Takže to nakonec vzdají. Jak ve svém dnes již klasickém článku Strategy of terrorism (1975) ukázal americký historik David Fromkin, terorismus je zbraní slabých, která bývá úspěšná v boji proti koloniálnímu útlaku.
Stát ve státě
Po první světové válce připadla Palestina z rozhodnutí Společnosti národů Velké Británii (1920–1948). Britská pozice však byla od počátku složitá, Palestinci se tu střetávali s židovskými imigranty utíkajícími z Evropy před pogromy a nastupujícím nacismem. Židovští sionisté přitom skupovali arabskou půdu a vyháněli z ní palestinské farmáře, což vedlo k násilí. Palestinci i sionisté se pak obraceli proti stále bezradnější britské správě, která se snažila situaci uklidnit a další židovskou migraci do Palestiny zablokovala (1939).
Britové také založili Židovskou agenturu (1929), která měla reprezentovat zájmy sionistů a spolupracovat s britskými úřady. Poradní těleso, které mělo být plně podřízeno Britům, se však pod vedením budoucího prvního premiéra Izraele Davida Bena-Guriona (1886–1973) rychle proměnilo ve stát ve státě. Agentura se usídlila v jeruzalémské pevnosti, provozovala na Britech nezávislé úřady, pořádala volby a schvalovala vlastní zákony. Mimo to budovala armádu (Hagana), spolupracovala s židovskými teroristy a odboj proti Britům koordinovala. Jak se za druhé světové války prorocky vyjádřil jeden z bojovníků Hagany: „Všichni víme, že sionistický problém bude muset být jednoho dne vyřešen silou zbraní. Nemůže být vyřešen politickým jednáním. Na nadcházející souboj se proto musíme již nyní připravit.“
Agentura byla na počátku druhé světové války k Britům smířlivá a odpor proti nim v Palestině odkládala, protože v Evropě čelili Německu. To se však nedalo říci o židovských teroristických skupinách, jako byly Irgun a Sternův gang.
