Vzpomněl si tehdy v Münsteru a Osnabrücku někdo na to, že ta dlouhá desetiletí válek začala v Praze tzv. českou nebo česko-falckou válkou? Nejspíš ne; však také naživu už byl jen málokdo z těch, kdo by si na ostřelování císařského paláce ve Vídni děly Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic nebo na bitvu na Bílé hoře ještě pamatoval. Snad kromě jednoho klíčového protagonisty, Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, v pořadí druhého z místodržících, které protestantští povstalci vyhodili z okna Pražského hradu. Ten zemřel až v roce 1650.
Radek Fukala: Sen o odplatě: Dramata třicetileté války 1618–1648
|
Mimochodem, je až s podivem, kolik mýtů kolem událostí z let 1618–1620 dodnes v našem historickém povědomí přežívá: ať už ten nejrozšířenější, že šlo o spor mezi Čechy a Němci (ve skutečnosti stáli čeští a němečtí protestanti proti českým a německým katolíkům), nebo ty, že prohra na Bílé hoře byla nějakou národní tragédií (ve skutečnosti přitom čeští a němečtí katolíci vyhráli), že pak nastala jiráskovská „doba temna“ (ve skutečnosti začalo umělecky úchvatné baroko, jež naši krajinu poznamenalo víc než jakákoli jiná epocha a zdobí ji dodnes) či že začala jakási germanizace (ve skutečnosti by germanizace reálně hrozila v případě vítězství protestantů pro jejich orientaci na německé státy; mnohem pozdější josefínská „germanizace“ neměla s národnostním útlakem co dělat).
A jeden takový malý mýtus se dodnes drží i zmíněného Slavaty: pořád se má za to, že ho spolu s Martinicem a Fabriciem zachránily haldy vyházených papírů a další nepořádek v příkopu pod Hradem, ačkoli výzkumy ukazují, že za záchranu svých životů defenestrovaní vděčili především sklonu příkopu samotného, protože v něm žádný takový nepořádek nebyl.
A o tom všem hovoří tato výpravná kniha, která se věnuje všem aspektům třicetileté války. Samozřejmě, lecčemu jen zkratkovitě, protože nacpat tři dekády plné událostí do jediné knihy dost dobře nejde; a protože vyšla v edici Polozapomenuté války, zajímá se především o vojenskou oblast. Profesor Radek Fukala, v současnosti působící na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, je však coby průvodce mezi dramaty této války odborníkem na slovo vzatým.
A pokud tohle nestačí, přidejme ještě jeden důvod, proč knihu číst: jen málokterá válka tolik poznamenala celé území naší země jako právě válka třicetiletá. Vždyť o téměř každém našem městě nebo hradu se dočteme, že ho dobývali či rovnou dobyli Švédové.


















