Nyní, jen o čtyři roky později, ho použil filozof Julian Nida-Rümelin v titulu své knihy i v rozhovoru s mediálním manažerem Gaborem Steingartem pro jeho web The Pioneer. Jenže ho použil pro situaci ukončování války na Ukrajině.
Bude konec války provázet změna světového řádu, jakou byl vestfálský mír po válce třicetileté? Nida-Rümelin si myslí, že spíš ano, byť se to ukáže až z odstupu. Prý jasně míříme k multipolárnímu světovému řádu. A éra, kdy Západ žil v iluzi, že může určovat pravidla a vyvíjet tlak na ostatní, definitivně skončila.
Nese za to odpovědnost prezident Donald Trump? To by byl podle filozofa příliš zjednodušující závěr. Říká, že Trump je lepší než jeho pověst. V zahraniční politice přináší realističtější pohled na svět a rozložení sil, než jak to vidí leckteré evropské metropole.
Trump vyjádřil frustraci z Putina kvůli pokračující válce na Ukrajině |
Trump zosobňuje definitivní odklon od sdílené představy, že Spojené státy – bez ohledu na to, kdo je u moci – nesou globální odpovědnost. Ale větší problém je v tom, že Evropa příliš nahrazuje skutečnost narativy, což ji vede k vnucování vlastních ideálů jako receptů na vše. A to v situaci, kdy ji další a další země předbíhají populačně i ekonomicky, nemá šanci. Může si Evropa odvyknout od života v narativech a přivyknout životu ve světě reality? V tom by spočíval přelom epochy, o kterém je tu řeč.
***
Média hlavního proudu se zaměřují na samotného Trumpa, jeho ideje a činy. Magazín Der Spiegel nabízí rozhovor s bývalým poradcem pro národní bezpečnost Johnem Boltonem. Ten se ovšem nedrží optiky epoch, nýbrž aktuálních i strategických situací.
Bylo realistické, když Trump chtěl dosáhnout dohody mezi Ruskem a Ukrajinou do Vánoc? „To je typický Trumpův termín,“ odpovídá Bolton. „Jde o vytváření tlaku. Ukrajina a její evropští spojenci už udělali ústupky, což byla chyba.“ Je to strategické dilema, kterému Trumpovi muži Witkoff a Kushner nerozumí: „Chtějí dohodu. Na podmínkách jim ve skutečnosti nezáleží, hlavně aby to bylo do 31. ledna, kdy je uzávěrka nominací na Nobelovu cenu za mír.“
Na straně Kyjeva, či Moskvy? Ne, Trump je na straně míru, ale EU už stojí za ním |
Z těchto postřehů Trump působí jako cvok a narcista, ale Bolton ho nepodceňuje. Když přijde řeč na to, zda lze napravit ztrátu důvěry mezi Evropou a Amerikou, mluví o míře: „Uvěří-li Evropa, že je vše beznadějné, že Američané ztratili rozum, pak by se z toho mohlo stát sebenaplňující se proroctví. Nejhorší by bylo, kdyby Evropa dala Trumpovi záminku k vystoupení z NATO. To by bylo nezvratné a pak bychom měli skutečný problém.“
***
Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy byl v září odsouzen na pět let vězení (za nezákonné financování volební kampaně) a začátkem listopadu byl propuštěn. Ale to není vše. Le Monde informuje, že již 10. prosince vydal v nakladatelství Fayard knihu Deník vězně a za týden se jí prodalo sto tisíc výtisků. Dozvíte se, že ve vězení je nízký tlak vody ve sprše, nekvalitní bagety či příliš tvrdá postel.
Sarkozyho po třech týdnech pustili z „náročného“ vězení, soud určil podmínky |
Úhrnem. Sarkozy strávil ve vězení 20 dnů a kniha má 216 stránek. Z každého dne tak vytěžil 11 stran. A prodal sto tisíc výtisků. Ve srovnání s ním působí čeští politici se zkušeností vězení, třeba David Rath či Pavel Novotný, jako žabaři. Proč z toho nevytěžili úspěšné knihy?
***
Teď se vraťme k Ukrajině a listu Der Spiegel. Je známo, že Putin i Trump vyčítají prezidentovi Zelenskému, že mu vypršel mandát, a neuspořádal volby. Katja Ilkenová sestavila přehled, jak to funguje v jiných zemích.
V Británii na to speciální zákon není, ale za první i druhé světové války se volby odkládaly na dobu míru (Churchill vládl v letech 1940–1945, aniž by byl zvolen). V Německu to řídí ústava: při vyhlášené obraně země se spolkové i zemské volby odsouvají na termín šest měsíců poté, co tento stav pomine. I v Izraeli lze odložit volby na dobu po válce, odhlasují-li to dvě třetiny poslanců.
Prezident Zelenskyj vrací Trumpovi úder. A dělá to přes volby |
Výjimkou jsou USA. Ústava, zákony ani zvyklosti to neřídí. V listopadu 1864, za občanské války, Abraham Lincoln řekl: „Nelze mít svobodnou vládu bez voleb.“ Volby vyhrál. Jenže od té doby, už 160 let, se všechny americké války odehrávaly mimo území USA. Srovnávat toto s Ukrajinou je hodně nefér.
Filozof říká, že Trump je lepší než jeho pověst a v zahraniční politice přináší realističtější pohled na svět a rozložení sil, než jak to vidí leckteré evropské metropole.
