Hlaváček se svým výzkumným týmem nezkoumá takzvanou terakotovou armádu poprvé. Mezinárodní projekt zaměřený na historii obouvání v Číně čeští vědci uskutečnili v letech 2005 až 2007.
Podle jejich výsledků boty vojáků byly pravděpodobně vyrobeny z usně a plsti, nikoliv z textilu. Vědci ovšem tehdy přístup k vojákům nedostali. Pracovali pouze s literárními údaji a s fotodokumentací, když vojsko mohli fotit z ochozů.
Císařovo vojskoVojsko vyrobené z terakoty, které bylo objeveno v čínské provincii Šen-si, dal zhotovit císař Čchin Š'-chuang-ti ve 3. století před naším letopočtem pro ochranu hrobky. Počínaje rokem 1974 bylo vykopáno téměř 2000 válečníků, avšak odhaduje se, že jich je celkem na 7000. Armáda se skládá převážně z vojáků, výjimkou ale nejsou ani sochy koní a válečných vozů. Většina soch je v mírně nadživotní velikosti, ale jsou zde i sochy ve zmenšeném měřítku. |
"Výzkumný tým v čele s docentem Hlaváčkem sestoupil do tak zvaného pitu, kde se podařilo zdokumentovat 102 terakotových vojáků a hlavně jejich obuv," poznamenal Prachař. Dodal, že k bádání přizvalo vedení výzkumu také německé specialisty a holandské archeology, avšak pouze čeští vědci získali povolení k sestupu.
Zlínští vědci se navíc zúčastní zasedání světové ISO komise, která určí novou normu pro číslování obuvi. "Hlavní zajímavostí je skutečnost, že se Čína hodlá vrátit k systému Mondopoit, který byl zaveden v České republice, a postupně od něj naši výrobci opustili," upřesnil Hlaváček.
Hlaváčkům tým přiveze do Zlína i tamní artefakty, které budou moci vidět návštěvníci zlínského Obuvnického muzea. "Koupili jsme pro obuvnické muzeum boty s názvem Lotos. Tyto boty deformující nohy byly zakázané v roce 1907. Do Zlína přivezeme zároveň fotoalbum ženy, která je skutečně nosila," dodal Hlaváček.
V letošním roce čínští archeologové objevili v hrobkách dynastie Čchin v provincii Sien dalších 114 terakotových válečníků. Mnohé sochy byly nalezeny rozbité, jsou však bohatě barvené.
