Genetické informace ovlivňující Rh faktor se u různých ras a národů liší | |||
populace | Rh(D)- | Rh(D)+ | |
evropský původ | 16,0 % | 84,0 % | |
africký původ | 0,9 % | 99,1 % | |
neevropský, neafrický | 0,1 % | 99,9 % | |
Není proto divu, že lékaři uvažovali, zda – a případně jak – je možné krevní skupiny přeměňovat. Na začátku 80. let 20. století se zdálo, že cíl je blízko. Skupině vědců pod vedením Jacka Goldsteina se podařilo objevit v kávových zrnech látku, která „transmutovala“ krev skupiny B na skupinu 0.
Enzym, který tehdy Goldstein a kolegové objevili, zjednodušeně řečeno zbavoval krev antigenů (látek, které tělo vydráždí k imunitní reakci, např. tvorbě protilátek) typu B. Právě imunitní nekompatibilita je příčinou nebezpečné až smrtelné reakce organismu na transfúzi nevyhovující krve. Proto označení krevních skupin udává, jaké antigeny a protilátky se v dané krvi vyskytují. Typ A má v krvi antigen („dráždidlo“) A a protilátku proti antigenu B, u typu B je to přesně naopak. Skupina 0 neobsahuje ani jeden z antigenů, ale má proti láky anti-A i anti-B.
Jsme jedné krve – více méně |
Objev krevních skupin AB0 je všeobecně připisován vídeňskému vědci Karlovi Landsteinerovi, který v roce 1901 objevil tři krevní skupiny A, B a C (dnešní A, B a 0). Za tento objev dostal roku 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Roku 1907 popsal český psychiatr Jan Janský čtvrtoukrevní skupinu, která obsahuje znaky A i B. Janský používal označení skupin I, II, III a IV. |
Henrik Clausen z univerzity v Kodani se spolu s kolegy pustil do hledání krevního „kamene mudrců“ mezi bakteriemi a houbami. Tým prošel 2500 výtažků z těchto organismů a hned dvakrát se trefil do černého.
Enzym střevní bakterie Bacteroides fragilis dokáže krev zbavit antigenů B, zatímco látka z rejstříku mikroba Elizabethkingia meningosepticum (který je pro člověka mírně infekční) odstraňuje antigeny A.
Enzym z prvně zmíněného bacilu je asi tisíckrát účinnější než látka objevená v 80. letech. Clausen a kolegové spolu s jednou americkou farmakologickou firmou už připravují klinické zkoušky, které mají ověřit, zda je přeměna krve bezpečná a vyplatí se.
Metoda má jasná omezení. Nedokáže změnit Rh faktor krve (Rh – rhesus; podle druhu opice, na němž byl objeven), takže nová krev nebude zcela univerzální. Navíc se její užitečnost mění podle místa – s tím, jak je proměnlivý poměr krevních skupin u různých ras a národů.
U homogenních populací (jako v ČR) nebude takový přínos patrně až tak velký. Ocení ji ale například v USA, kde se setkává několik skupin obyvatel: lidé původu evropského, afrického a „původní Američané“ (indiáni).
První skupina má vysoké zastoupení nositelů skupiny A, v obou zbývajících převládá krev skupiny 0. V takové situaci jsou velké zásoby „nulky“ žádoucí.