Univerzální krev pro všechny

Genetické informace ovlivňující Rh faktor se u různých ras a národů liší
populace	Rh(D)-	Rh(D)+
evropský původ	16,0 %	84,0 %
africký původ	0,9 %	99,1 %
neevropský, neafrický	0,1 %	99,9 %

Ta „správná“ krev už dávno není modrá – nejlepší pověst má dnes patrně krev skupiny 0. Ne proto, že by poskytovala stejné výhody jako šlechtický původ, ale dává možnost lépe pomáhat jiným. Nositel krevní skupiny 0 může pomoci nejlépe: svou krev může darovat téměř komukoliv. Byť hodnocení na základě prospěšnosti ostatním je ušlechtilejší měřítko hodnoty krve než příslušnost ke šlechtickému rodu, není to tak prosté. U krevní plazmy je situace přesně opačná („nejlepší“ je skupina AB). Ale pro pravou – rudou – krev stále platí, že 0 je nejvyšší trumf. Zdravotníci ji používají především při akutních zákrocích, kdy není čas podrobněji ověřovat pacientovu krevní skupinu.

Není proto divu, že lékaři uvažovali, zda – a případně jak – je možné krevní skupiny přeměňovat. Na začátku 80. let 20. století se zdálo, že cíl je blízko. Skupině vědců pod vedením Jacka Goldsteina se podařilo objevit v kávových zrnech látku, která „transmutovala“ krev skupiny B na skupinu 0.

Enzym, který tehdy Goldstein a kolegové objevili, zjednodušeně řečeno zbavoval krev antigenů (látek, které tělo vydráždí k imunitní reakci, např. tvorbě protilátek) typu B. Právě imunitní nekompatibilita je příčinou nebezpečné až smrtelné reakce organismu na transfúzi nevyhovující krve. Proto označení krevních skupin udává, jaké antigeny a protilátky se v dané krvi vyskytují. Typ A má v krvi antigen („dráždidlo“) A a protilátku proti antigenu B, u typu B je to přesně naopak. Skupina 0 neobsahuje ani jeden z antigenů, ale má proti láky anti-A i anti-B.

Jsme jedné krve – více méně

Objev krevních skupin AB0 je všeobecně připisován vídeňskému vědci Karlovi Landsteinerovi, který v roce 1901 objevil tři krevní skupiny A, B a C (dnešní A, B a 0). Za tento objev dostal roku 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Roku 1907 popsal český psychiatr Jan Janský čtvrtoukrevní skupinu, která obsahuje znaky A i B. Janský používal označení skupin I, II, III a IV. Na světě je nejobvyklejší krevní skupina 0, jež zcela převládá ve velké části Asie, a kterou má i většina afrického obyvatelstva. V Česku je nejčastější krev typu A (cca 42 %), následují typy 0 (39 %), B (15 %) a AB (4 %). Druhý významný krevní typ rozlišující krev podle tzv. Rhesus faktoru (zkráceně Rh faktoru) byl popsán Karlem Landsteinerem a Alexanderem Weinerem roku 1940. Rh faktor je zapříčiněn skupinou asi 40 antigenů. Nejsilnější je antigen D; pokud je přítomen na povrchu červených krvinek, označuje se krev jako Rh+, v opačném případě pak Rh-. V Asii a Africe je Rh- vzácností, v Česku je jeho podíl asi 10 %. Zdroj: Wikipedia

Goldsteinovi a spol. se podařilo krev skupiny B úspěšně transmutovat (zbavit dráždivých antigenů), ale jejich postup nebyl příliš efektivní. To ovšem napravuje objev jiné skupiny vědců, který byl na začátku týdne zveřejněn v časopise Nature Biotechnology.
 Henrik Clausen z univerzity v Kodani se spolu s kolegy pustil do hledání krevního „kamene mudrců“ mezi bakteriemi a houbami. Tým prošel 2500 výtažků z těchto organismů a hned dvakrát se trefil do černého.

Enzym střevní bakterie Bacteroides fragilis dokáže krev zbavit antigenů B, zatímco látka z rejstříku mikroba Elizabethkingia meningosepticum (který je pro člověka mírně infekční) odstraňuje antigeny A.
Enzym z prvně zmíněného bacilu je asi tisíckrát účinnější než látka objevená v 80. letech. Clausen a kolegové spolu s jednou americkou farmakologickou firmou už připravují klinické zkoušky, které mají ověřit, zda je přeměna krve bezpečná a vyplatí se.

Metoda má jasná omezení. Nedokáže změnit Rh faktor krve (Rh – rhesus; podle druhu opice, na němž byl objeven), takže nová krev nebude zcela univerzální. Navíc se její užitečnost mění podle místa – s tím, jak je proměnlivý poměr krevních skupin u různých ras a národů.

U homogenních populací (jako v ČR) nebude takový přínos patrně až tak velký. Ocení ji ale například v USA, kde se setkává několik skupin obyvatel: lidé původu evropského, afrického a „původní Američané“ (indiáni).

První skupina má vysoké zastoupení nositelů skupiny A, v obou zbývajících převládá krev skupiny 0. V takové situaci jsou velké zásoby „nulky“ žádoucí.