„Znamená to, že se každý vzdá snídaně,“ shrnul na webu New Scientist Andrew Hultgren z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaign závěry nejnovějšího výzkumu svého týmu. Společně s patnácti dalšími vědci z různých zemí světa se v něm pokusil předpovědět globální úrodu šesti nejdůležitějších zemědělských plodin. Konkrétně šlo o kukuřici, sóju, rýži, pšenici, maniok a čirok.
Výzkumníci zkombinovali data o jejich výnosech s údaji o počasí a informacemi, jak se farmáři v minulosti dokázali přizpůsobit jeho výkyvům. Data pocházela ze 12 658 zemědělských oblastí. Dohromady se v nich dnes pěstují asi dvě třetiny světové úrody.
Závěr studie působí mírně pesimisticky. Změna klimatu se nejspíš projeví snížením produkce potravin. Na každé zvýšení teploty o jeden stupeň Celsia klesne o 550 bilionů (5,5 × 1014) kilokalorií ročně.
Odpovídá 120 kilokaloriím na jednoho obyvatele Země denně. Je to zhruba 4,4 procenta doporučeného denního energetického příjmu. Ten se v podobných studiích počítá jako 2700 kcal na osobu.
Tato hodnota ovšem nezohledňuje individuální rozdíly. Malé děti a staří lidé potřebují méně energie, těžce fyzicky pracující jedinci naopak více. Ženy jsou menší než muži. Proto jim stačí jíst méně. A tak dále.
Badatelé se pokusili předpovědět i změny produkce hlavních plodin v jednotlivých částech světa. Například u pšenice to v Evropě a Africe může ubýt o 15 až 25 procent. V Jižní Americe se úroda stejné plodiny může snížit až o 30 procent. V Číně, Rusku, Kanadě a USA hrozí pokles až o 40 procent.
Výjimkou má být rýže. Té se totiž ve vyšších teplotách daří lépe. Vůči globálnímu oteplování se proto zdá být poměrně odolná.
