Britský liberální myslitel 19. století, historik lord Acton (1834–1902) napsal, že američtí kolonisté rebelovali proti nejsvobodnější vládě té doby, aby si vytvořili vládu ještě svobodnější. Britský útisk byl velice mírný; oni rebelovali proti hrozbě nikoli přítomné, nýbrž vzdálené.
Lord Acton, autor známého výroku „každá moc má tendenci korumpovat (ve smyslu kazit charakter) a absolutní moc korumpuje absolutně“, věděl, že daň uvalená na Američany britským parlamentem byla nízká, ale porušovala britské právo „žádné zdanění bez zastoupení“ (no taxation without representation). Američany zdanil parlament, ve kterém poslance neměli. A i když daň byla mírná, byl to nebezpečný precedent: zdaňují vás ti, které nevolíte. To je otevření cesty k tyranii. Takže rebelovali kvůli principu.
Federalismus jako nová víra
Pak vytvořili ústavu, která rozdělovala, a tak omezovala moc státu, což lord Acton velice oceňoval. Nejen rozdělení moci na tři složky – zákonodárnou, výkonnou a soudní –, ale i federalismus: některé pravomoci jsou vykonávány na úrovni federální, jiné ve státech federace. Pokud jde o pravomoci federální, všichni jsou občany jedné země; pokud o pravomoci státní, jsou občany nezávislých států, tehdy třinácti, dnes padesáti. Lord Acton byl velkým obdivovatelem federalismu a psal, že kdyby se rakouská monarchie federalizovala, mohla být jednou z nejsvobodnějších zemí Evropy.
Velkým porušením principů Deklarace bylo otroctví a otrokářství až do roku 1865. Ale byly to principy Deklarace, které umožnily Lincolnovi úspěšně agitovat proti.
