Čas od času přijde na svět dítě s ocáskem. Stává se to zřídka a „přívěsek“ krytý kůží a tvořený svaly, vazivem, cévami a nervy vlastně ani ocáskem není. Chybí v něm kosti obratlů, nevyskytují se v něm ani chrupavky a postrádá napojení na míchu. Lékaři ho proto novorozenci snadno odstraní.
Většina savců včetně nám blízkých opic a lemurů ocas má a ten jim dobře slouží při nejrůznějších příležitostech. Postrádáme ho my lidé a naši nejbližší živočišní příbuzní z řad lidoopů.
Lidskému embryu se sice zpočátku ocásek vytváří, ale kolem osmého týdne po početí zaniká. Zůstane z něj jen zakrnělý zbytek v podobě kostrče.
Proč a jak jsme o ocas přišli?
